Řešit závažné zločiny, u nichž stopa vychladla již před několika desítkami let, se může zdát marné. Ale zkušená vyšetřovatelka Tess ví, že někdy se může prašný závoj času nečekaně zvednout a tím odhalit skutečnost, kterou měli vyšetřovatelé celou dobu před očima, ovšem vidět ji nemohli. Sledujme ji a její kolegy v práci a dozvíme se, co se stalo studentu hudby Maxovi, že před dlouhými patnácti lety skončil brutálně ubodaný s vypíchnutým okem u silnice č. 9. … a proč o mnoho let později zemřeli i další lidé.
Název: Odložené případy: Silnice č. 9
Série: Odložené případy
Autor: Tina Frennstedt
Rok: 2021
Počet stran: 399
Oficiální anotace
Dva zločiny, které spolu zdánlivě nesouvisí… Druhý, samostatný díl oceňované série Odložené případy, inspirované skutečnými událostmi z okolí Malmö a Österlenu. 
Ráno na Velký pátek je u majáku ve Stenshuvudu nalezena mrtvola kontroverzní malířky. V její blízkosti objeví policie také zvláštní druh hlíny, který se před patnácti lety vyskytl na jiném místě činu, když byl nedaleko Ystadu zavražděn mladý pianista Max Lund. „Superpoldová“ Tess Hjalmarssonová s kolegyní Marií Erlingovou sice při vyšetřování neodkryjí žádné zjevné souvislosti mezi oběťmi, ale v Österlenu tím odstartují řadu dramatických událostí. A jedna matka dvou dětí začne mít podezření, že její manžel není tím, za koho se vydává. Severské krimi kombinující to nejlepší z populárních TV krimi seriálů Most a Zločin. (Foto: autorka Tina Frennstedt, zdroj: www. jota.cz)
Summa summarum
Nakladatelství Jota se mi v případě knihy Odložené případy: Silnice č. 9 trefila do vkusu přímo 
geniálně ?: má krásnou obálku a uvnitř román, který mně dal to, co jsem od severské krimi čekala – knihu jsem neodložila, dokud jsem ji nedočetla ?. Připravte se na úspěšnou šablonu moderních detektivek: realistický popis policejní práce v terénu, „kanclu“ i „polidšťování“ kriminalistů tím, že autorka čtenářům bez cenzury předloží bolesti a slabosti kriminalistů… V případě Silnice č. 9 se obojí autorce (podle mne) povedlo skvěle! Sice ani zde (jak je v poslední době u detektivních románů téměř povinné ?) není hlavní vyšetřovatelka „konvenčně průměrná“. Čtenáři se dozví, že je to lesbička, která se po čtyřicítce rozhodla pro umělé oplodnění. Mně se postava Tess líbila proto, že jí paní spisovatelka dovolila být „lidská“ – nejedná se o žádnou superhrdinku s aurou úspěchu kolem hlavy. Je „jen“ někdo, kdo ve své práci vidí smysl a dělá jí s přesvědčením, že její dřina má cenu. U Silnice č. 9 jsem neměla problém „se chytit“ a nechat se románem pohltit: kniha začíná retrospektivně rokem 2004, v momentě, kdy vrah pronásleduje první oběť … Vyprávění je na střídání minulosti a budoucnosti postavené. Nestřídají se pouze časy, ale mění se i ústřední postavy vyprávění. 
Většinu času je příběh vyprávěn v er-formě, s tím, že vypravěč se zaměřuje na Tess a Marii – vyšetřovatelky. Kapitoly s nadpisem Manželka se věnují ženě vdané za vraha (?) a jejímu postupnému prozření. Některé popisné pasáže knihy bych si uměla představit kratší, ale v souhrnu jsem na žádná „hluchá“ místa v detektivce nenarazila. Kniha mě velmi bavila, líbila se mi a doporučuji 
. První díl ze série Odložené případy s názvem Nezvěstná četla moje druhá polovička Veru a já si ji budu muset vypůjčit ? …
Hodnocení:
Za další skvělou severskou krimi děkuji Knihcentrum.cz .
