Recenze

Tlustoprdka, no a co?

Jestli si myslíte, že když je vám šedesát let, máte už život za sebou a nic krásného před sebou, tak to neznáte Anabelu Wobel. Tahle kyprá žena umí užívat života plnými doušky a rozvášnit se s mužskými dokáže i v tomhle věku. A že je TLUSTOPRDKA, NO A CO? Energie, která z ní čiší, uvádí ostatní v úžas a pro jednu dospívající dívku se stane velkým vzorem.

Název: Tlustoprdka, no a co?

Autor: Renáta Názlerová

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2019

Počet stran: 232

Anabele Wobel táhne na šedesát let a mohla by už sedět doma, koukat z okna a vzpomínat na své mládí. Ale Anabela má úplně jiný styl života. Jezdí si po světě, s její otevřenou povahou se hned s každým seznámí, a když je dotyčný náhodou muž a k tomu velmi sympatický muž, nebrání se ani chvilkové sexuální zábavě. A to i přesto, že není zrovna nejhubenější, ba naopak její postava kyprých tvarů dost silně připomíná Věstonickou Venuši a faldíky, které ji zdobí celé tělo, se natřásají při každém kroku. Ale své boubelaté tělo dokáže nést a prodat s grácií sobě vlastní. Žije v tichém, starém domě, kam se nastěhuje nová hlučná rodina. On se jmenuje Jiří a zamotal se do sítě krize středního věku. Má o třicet let mladší přítelkyni Sašu, kterou si Anabela ihned přejmenuje na Frndolínu. Tahle zmalovaná zlatokopka se snaží s každým manipulovat a urvat si ze života pro sebe co nejvíc. A Jiřího čtrnáctiletá dcera Linda je baculka s problémy až nad hlavu. Hledá si cestu k sobě a učí se mít ráda své Já bez podmínek. Linda si k Anabele pomalu začne vytvářet vztah založený na důvěře a pochopení a vypadá to, že není z téhle rodiny sama, komu se s Anabelou tak pěkně povídá. Anabela si zkrátka na stará kolena s touhle rodinou pěkně zkomplikovala život. Jak se jen ve svém věku mohla tak neuváženě zamilovat? Vypadá to, že láska opravdu kvete v každém věku…

„A já jsem si vzpomněla na časy, kdy se o mě muži doslova rvali. Je to tak, nejen štíhlé ženy dokážou muže pobláznit. Naopak, jestli jsem se v životě něco naučila, tak to, že muže přitahuje šťáva, energie, esprit, smích, požitkářství sálající z každého ženina gesta. Muži milují ženy zosobňující vášeň. A v těchto případech se každé kilo vášně navíc počítá jako velké plus.“

Slovenská autorka Renáta Názlerová přichází s novým románem Tlustoprdka, no a co? a mně se do nálady i do vkusu trefila stoprocentně. Román má množství neuvěřitelných poloh a vám se tak před očima odvíjí dojemný i humorný, sladký i hořký příběh, který vám poskytne dostatek látky k přemýšlení.

Příběh o pár postavách vám umožní ponořit se do jejich nálad plně a beze zbytku. Po charismatickém Jiřím budete pokukovat a jeho slabiny přejdete mrknutím oka, protože tenhle chlap vám bude imponovat se vším všudy. Lindu budete litovat a fandit ji, ať už se konečně zvedne a začne žít nebo ať už té prohnané Saše konečně jednu vlepí. A kdo vás naprosto okouzlí a uchvátí bude Anabela. Její výjimečný pohled na svět i na život vám vlije do žil novou energii a mnozí z vás konečně pochopí, že nějaké to kilo navíc je to poslední, co by vás mělo trápit. Nadhled i humor, s kterým tato krásná bytost vše řeší, by ji mohla závidět nejedna žena.

„Ne, nestydím se,“ přiznala jsem. „Ženy, které mají výraznou nadváhu, mají jednu obrovskou výhodu. Když s nimi jde muž do postele, přesně ví, co může čekat. Všechny ty vychrtlinky si nakoupí pušapky, tvarující rifle a co já vím co ještě. Muž si řekne, že má pěkná velká prsa a pevnou prdelku, a potom se dívka svlékne a oči mu můžou vypadnout z důlků.“

Spisovatelku Renátu Názlerovou jsem do této doby neznala a musím říct, že jsem nadšená. Píše uvěřitelně, jednoduchým přirozeným stylem a vše vám naservíruje přímou čarou bez zbytečných kudrnatých zatáček. A pokud si myslíte, že se budou řešit jenom boubelky, tak vás vyvedu z omylu, protože autorka svůj román vyšperkovala mnoha jinými tématy, ať už vážnými (rozpolcené vztahy, šikana) nebo lehce pikantními (sexuální nevázanost v tomhle věku? 😮 ).

Celý román je proložen spoustou životních mouder i humorných myšlenek, které vám autorka zničehonic jen tak hodí do placu, ale s takovou pravdou a grácií, že je nelze přehlédnout.

„Do háje s rozumem, když se vám život krátí.“

„Na světě je tolik věcí, které by se neměly, a přitom nám dělají tolik radosti.“

„Muži skutečně přemýšlejí jinak a podstatou jejich myšlení je fakt, že věci zbytečně nekomplikují.“

Tento nevšední román bych doporučila všem, kteří potřebují zvednout sebevědomí a uvědomit si, že jsou na světě proto, aby svůj život žili na plný plyn. A že krása a jedinečnost se v každém z nás nachází opravdu uvnitř.

Hodnocení: 95 %

Autor: Veronika Es.

 

Recenze primárně zpracována pro portál https://www.chrudimka.cz/. Tímto děkuji za možnost převzetí.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *