Recenze

Vyměnit vodu květinám

Tak tohle byla velká paráda.💚 Hořkosladký příběh s příměsí „hřbitovního“ černého humoru vás dostane svým myšlenkovým přesahem. Román VYMĚNIT VODU KVĚTINÁM má svůj specifický rytmus a atmosféru, do které se ponoříte jemně jako do mlhy a necháte se unášet hloubkou příběhu. Seznamte se s Violettou Dušičkovou – správkyní hřbitova a silnou ženou v jednom, která přes všechny rány osudu tvrdošíjně dál věří ve štěstí.

Název: Vyměnit vodu květinám

Autor: Valerie Perrinová

Překlad: Jitka Řihánková

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2021

Počet stran: 432

Violette Dušičková neměla nikdy na růžích ustláno, možná proto ji tak zahradničení přitahuje. Je správkyní hřbitova v malém burgundském městečku a místní si ji dost oblíbili. Její služební domek na hřbitově je jako „průchoďák“ v psychologické poradně. Všichni mají dveře dokořán a všichni jsou vítáni. Jejich příběhy i životy si najdou cestu k uším paní Dušičkové a ta jim rozumí. Její život byl plný dramatických událostí, ke kterým se musela postavit čelem, ale to nejtíživější tajemství si pořád nese hluboko v srdci. Vše se ale jednoho dne změní, když jeden muž a jedna žena se rozhodnou spočinout vedle sebe právě na tomto hřbitově. Temná zákoutí duše ožívají, aby odhalila pravdu.

🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷 🌷

Působivý román Vyměnit vodu květinám je barvitým příběhem, jenž v sobě spojuje smích i slzy. Od první stránky jsem byla lapena osobou Violette a událostmi, které se kolem ní točí. I když jsem byla později lehce na vážkách a přemýšlela, cože to vlastně autorka chce svým čtenářům sdělit a potácela se v mírném chaosu, další přečtené stránky mě utvrdily v počátečním názoru, že tahle kniha bude prostě skvělá. A vážně je.💗

Dojemné vyprávění v sobě ukrývá několik dějových linek, které se navzájem prolínají a později do sebe zapadnou do posledního dílečku skládačky. Největší pozornosti se samozřejmě dostává Violette a oprávněně. Správkyně hřbitova Violete je interesantní a vnitřně krásná žena, jejíž život formovalo nelehké dětství i nešťastné manželství. Tuhle paní byste brali za kamarádku okamžitě a na její práci obklopenou mrtvými se budete díky ní dívat jinýma očima. Své řemeslo povznesla na umění a s poetickým zápalem dokáže svým posluchačům předestřít všechny krásy a niternosti, který svět ticha přináší.

Smrt si nebere čas na odpočinek. Nezná ani velké prázdniny, ani svátky, ani ošetření u zubaře. Ano hodiny mimo špičku, dobu odjezdu na dovolenou, dálnici na jih, třicetipětihodinový pracovní týden, placenou dovolenou, oslavy konce roku, štěstí, mládí, bezstarostnost, pěkné počasí, na to všechno ona kašle. Je tady, všude, pořád. Nikdo na ni doopravdy nemyslí, jinak by se zbláznil. Je jako pes, který se nám neustále motá pod nohama, ale jehož přítomnosti si všimneme, až když nás kousne. Nebo, co je ještě horší, když kousne někoho blízkého.

Autorka Valérie Perrinová je rozená vypravěčka, jenž s citem a grácií rozehrává příběh plný životních mouder, naděje i smutku. Vztahové zápletky dokázala vykreslit s emočním zápalem a vám se tak před očima odvíjí plejáda mezilidských propletenců, z nichž každý má své životní poučení. Prostředí hřbitova, které zvolila jako stěžejní místo svého románu, má nádech tajemna a originality. Pokud máte pocit, že na tomto smutném místě se odehrávají pouze tragické události, vězte, že autorka ví, jak odlehčit melancholickou notu a kromě životních mouder oblaží své čtenáře dávkou „hřbitovních“ vtípků.😃 Lehký žertovný podtón si nezadá s pravým černým humorem, který hořkou strunu příběhu dělá sladší.

„Našel jsem starou cedulku s nápisem: „Mým drahým zesnulým.“ Tak ji teda hodím na korbu. A pak vidím jednu upravenou dámu, z úcty nebudu říkat její jméno, protože je milá a statečná… A sebere tu cedulku ,Mým drahým zesnulým‘ a strčí ji do igelitky. Povídám: ,Co s tím budete dělat?‘ A ona mi s vážným výrazem okamžitě odpoví: ,Manžel nemá koule, dám mu to jako dárek!‘ “

Postavy příběhu jsou snadno uvěřitelné, ačkoli jsou to vesměs podivíni s výraznými rysy. Hřbitovní partička, která se motá kolem Violette, je protkána lidskými solitéry, které pod slupkou podivnosti schovávají hřejivé srdce plné humanity a laskavosti. Některé pasáže byly zbytečně natahovány a našlo se i pár kapitol (minimum), jenž mohly být klidně vypuštěny. Nicméně celý příběh je natolik krásný, že i tyto nadbytečné kapitoly jistým způsobem souzněly s celým dojemným a silným konceptem knihy.

Román Vyměnit vodu květinám se natrvalo usídlil v mém srdci a je jasné, že se k téhle knize určitě ještě vrátím. Pokud máte rádi nevšední a výjimečné příběhy lidí, jenž přes všechny rány osudu stále věří v lásku a štěstí, pak rozhodně sáhněte po tomto románu. Doporučuji!

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤ 👏

Za dojemné čtivo plné moudrosti, slz a smíchu děkuji nakladatelství Jota, na jejichž stránkách si můžete knihu Vyměnit vodu květinám pořídit.

Autor: Veronika Es.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *