Název: Zimní lidé
Autor: Jennifer McMahon
Nakladatelství: Omega
Počet stránek: 328
V anotaci knihy se o jejím obsahu dozvíme následující:
West Hall ve Vermontu bylo vždy město podivných zmizení a starých legend. Nejzáhadnější z nich je smrt Sary Harrison Shey, která byla v roce 1908 nalezena mrtvá na poli za jejím domem, jen několik měsíců po tragické smrti své dcery. Nyní, v současnosti, žije devatenáctiletá Ruthie na tomtéž statku se svou matkou Alicí a mladší sestrou. Jednoho rána Ruthie zjistí, že její matka zmizela. Ve snaze najít nějakou stopu prohledává matčinu ložnici a pod podlahou nalézá starý deník Sary Harrison Shey. Ruthie je náhle vtažena do prastarého tajemství a zjistí, že není zdaleka jediná, kdo na tomto statku hledá někoho zmizelého. Ale může být jediná, která tuto stále se opakující historii zastaví…
Jestli po přečtení anotace máte strach, aby vás netlačila nějaká obzvláště vytuněná noční můra, tak se nebojte. Bát se nebudete. Pokud vás tedy běžně neděsí Rákosníčkova dobrodružství či “bububu” story ve stylu Upířích deníků.
Já osobně jsem čtenář strašpytel, ale Zimní lidé mě o sladký spánek nepřipravili. V knize se prolínají 2 časové roviny a osobní historie 3 žen, které spojuje jediné: existence rukopisu, ve kterém je detailně popsán magický úkon, který dokáže mrtvého člověka na celých 7 dní přivést zpět k životu. Ovšem, pokud během tohoto týdne na navráceném mrtvém ulpí krev jiného (živého) člověka, nezmizí, ale zůstane zde navždy…
Autorka vsadila na jistotu: indiánská kouzla, temná magie, oživování mrtvých, starý dům plný tajných skrýší a tajemství.
I s původním motivem, který vedl k probuzení zemřelého, si spisovatelka poradila dobře a zvolila jej tak, aby s ním mohli souznít všichni čtenáři a nezavrhli jednání jedné z hlavních hrdinek s tím, že “mrtví se přece mají nechat spát”. Zoufalé matce se přece zoufalé činy odpouští lehko a tak si za nekromantku volající mrtvé z hrobu vybere paní spisovatelka mladou maminku, která pohřbila své milované dítě. A nikdo tudíž ani ten nejzarytější rýpající čtenář – moralista nebude mít nekromantovi ( tomu, kdo oživuje mrtvé) za zlé to, že jedná proti veškeré přirozenosti. A tak další prvoplánový bestseller napěchovaný mysticismem a napětím byl jaksepatří nalinkován tak, aby nikoho nepobouřil a zároveň zaujal co nejvíce čtenářů. Hurá, další paperback spatřil světlo světa a my máme co číst ve vlaku a ve vaně!
I když to tak možná z řádků výše vyznívá jinak, knihu nijak nezatracuji. Čte se lehko, jazyk je jednoduchý, zápletka srozumitelná a magii můžu, proto jsem knihu přečetla během pár hodin. Knížka by se jedním slovem dala ohodnotit jako “odpočinkovka”. Soustředit se nemusíte, přemýšlet taky ne a přitom vám autorka připraví na závěr překvapení: rozuzlení neuhádnete (aspoň, že tak!).
Moje hodnocení (jako ve škole): 3 –
V procentech: 59%
Náhledový obrázek, zdroj: Peakpx
Já byla z knihy nadšená, mrazilo mě z ní a četla se velmi rychle.:))
To je super :). Jak říkám: “ Tisíc lidí – tisíc chutí. „
Za mě tak trochu lepší průměr, ale čtivé…
Plně souhlasím 🙂
[…] jsem se rozhodla, že přes svou špatnou zkušenost se spisovatelkou Jennifer McMahon a jejími Zimními lidmi, jí dám druhou šanci mě pořádně vystrašit, abych mohla nakrmit své noční můry vlastním […]