Recenze

Iluminace

Nová kniha skvělé autorky Mary Sharrattové s názvem ILUMINACE vypráví příběh mimořádné ženy HILDEGARDY VON BINGEN. Vydejte se mezi studené zdi klášterů a naslouchejte liturgickým zpěvům i vizionářským vjemům této silné osobnosti, která byla v pouhých osmi letech „zazděna“ v klášteře a stala se z ní reklúza.

Název: Iluminace

Autor: Mary Sharrattová

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2019

Počet stran: 344

Hildegarda byla teprve osmileté děvčátko, když ji její matka „provdala“ za církev. Už odmala měla jistá vidění, o kterých ji rodina zakázala mluvit, aby nebyla nařčena z kacířství. Je vybrána jako společnice pro Juttu von Sponheim, která si prošla krutým zážitkem a rozhodla se navždy ukrýt v klášteře a stát se „reklúzou“, neboli navždy zazděnu.

Jutta drmolila jednu modlitbu za druhou a já ležela na té ledové kamenné podlaze, jako bych opravdu byla mrtvola v kryptě. Když zapadla i poslední cihla na svoje místo a oddělila nás od poslední naděje na únik, vzala mě Jutta za ruce a zvedla mě ze země. Usmívala se. Viděla jsem ten úsměv ve světle jediné lojové svíce, kterou nám tu mniši nechali.

„Splnil se mi můj největší se,“ řekla.

Pak sfoukla tu svíci. Obklopila nás tma jako v rakvi.

Souznění těchto dvou žen v malé místnosti je plné rozbrojů i kompromisů. Jutta na rozdíl od Hildegardy je plně oddána Bohu a stává se z ní doslova fanatička, která neváhá ani obmotat své tělo řetězem, na němž jsou ostré ostny. S vnějším světem je spojuje pouze malé zamřížované okénko, kterým dostávají jídlo, knihy či látky k vyšívání. Jejich vězením se stal výhradně mužský klášter a Hildegarda si brzy oblíbí mladého mnicha Volmara, ale ten má oči jenom pro zbožnou Juttu, přesto se z nich stávají přátelé na celý život. Čas strávený za zdmi se neúprosně vleče a jediným světlým okamžikem se tak pro Hildegardu stává pěstování bylinek a lekce psaní i čtení, které dostává od své učitelky – magistry Jutty.

Hildegardazdroj fota

Až teprve po třiceti letech se jí podaří vymanit z tohoto krutého vězení. Jutta zemřela a Hildegardina vidění získala slávu po celé zemi. Toho se snažila využít a zakládá vlastní klášterní komunitu na Rupertsbergu u Bingenu, kde žije s ostatnímu jeptiškami a věnuje se své rozsáhlé činnosti – komponování liturgické hudby, psaní knih o teologii, přírodovědě, medicíně nebo lidské sexualitě.

„To, čeho jsme se rozhodly docílit – založit vlastní klášterní komunitu, ženskou, společenství panen podle mých vidění – to nemělo v dějinách obdoby, toho se ještě nikdo neodvážil, co lidská paměť sahá. Tohle bude odkaz, který tu vytrvá a přinese nám velkou úctu…“

Hildegarda byla známa nejen pro svá vidění, ne nadarmo ji její proroctví vydobyla titul Sibyla Rýnská, ale také pro svou neskrývanou kritiku politické i církevní korupce. Jednu chvíli ji dokonce hrozila i exkomunikace.

Mé obecenstvo se zarazilo.

„Ta Paní, jež nese jméno Ekklésie, Matka Církev, takto žalostným hlasem volala…“

A dál se mi už z úst valilo cosi, co mě zcela přesahovalo. Ta slova přicházela shůry – já jsem byla pouhý nástroj, jenž dodával zvuk.

„To kněžstvo, co hýčkat mě mělo a start se, aby má tvář jak úsvit zářila a šat se paprskem slunce blýskal, to kněžstvo mne v lejnech zválelo. To oni mi roucho roztrhali, plášť potřísnili, střevíce zmazali. A tím mě zklamali.“

Preláti bledli, někteří úlekem, jiní výsměchem. Zato obyčejní lidé vzadu se teď snažili protlačit se blíž, dychtivý slyšet pořádně, jak stará jeptiška kárá ty mocné duchovní hodnostáře.

Hildegarda zemřela ve věku 81 let a koncem 16. století byla zapsaná do oficiálního seznamu svatých. V neděli 7. října 2012, v den zahájení 13. všeobecného zasedání biskupského synodu na téma „Nová evangelizace pro předávání křesťanské víry“, prohlásil Benedikt XVI. Hildegardu z Bingen společně se svatým Janem z Ávily za učitele všeobecné církve.

„Ach, ty křehká lidská nádobo, popele z popela. Mluv a piš o tom, co vidíš a slyšíš.“

Spisovatelka Mary Sharrattová je neobyčejnou autorkou ojedinělých knih. Zaměřuje se na historické, silné, odhodlané a inteligentní ženy, které boří zažitá pravidla a stávají se z nich hrdinky. Její knihy jsou čtenářským zážitkem pro všechny nadšence, co mají rádi romány postavené na reálných skutečnostech a spisovatelkou jsou uchopeny velmi citlivou formou.

I v této knize o Hildegardě se autorka většinou držela historických faktů, a pokud si dovolila mírnou změnu, dozvíte se o ní v závěru knihy, kde spisovatelka uvádí vše na pravou míru.

Iluminace není klasickým románem v pravém slova smyslu, je to namíchaný mix beletrie, historických faktů i Hildegardiny vlastní filozofie. Dostanete se tak do blízkosti samotné Hildegardy i do její mysli, která kromě jiného byla i plná pochybností. Autorka tuto známou jeptišku vykreslila nejen jako zbožnou a ušlechtilou ženu, ale ukázala i její slabosti jako sobectví a přílišnou ctižádostivost i aroganci.

Jediné co bych knize vytkla je malý font písma, které pro nás “brejlovce“ není úplně luxusním zážitkem, takže jsem si četbu musela dávkovat po malých kouskách. Ale zase mi tato skvostná kniha s velmi vyvedeným obalem vydržela dlouho dobu 😉 .

Krásná kniha, která vás vezme za zbožné zdi klášterů a přiblíží vám osud slavné Hildegardy. Ukáže vám život ve 12. století z pohledu ženské role ve společnosti, kde vládne mužské pokolení.

Hodnocení: 90 %

 

Děkuji nakladatelství Jota za knihu Iluminace, jenž mi umožnila nahlédnout do života slavné vizionářky Hildegardy von Bingen.

 

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *