Anatomie lidské destruktivity

Nakladatelství Portál přichází na trh s novým vydáním jedné z nejslavnějších knih zakladatele neopsychoanalýzy Ericha Fromma, ve které vysvětluje lidskou destruktivitu a definuje podmínky jejího vzniku. Erich Fromm se pokusil svou Anatomií lidské destruktivity o souhrnné dílo pojednávající o lidské agresivitě. Autor se o dané téma zajímal díky tomu, že představuje jeden ze základních teoretických základů psychoanalýzy a také proto, že vlna agrese a destruktivity zaplavuje náš svět.

Název: Anatomie lidské destruktivity

Podtitul: Můžeme ovlivnit její podstatu a následky?

Autor: Erich Fromm

Nakladatelství: Portál

Počet stran: 600

Rok: 2019

Výsledek obrázku pro erich fromm

 

Jsme tím, co jsme si sami o sobě vsugerovali a také tím, co nám o nás vsugerovali jiní. 

– Erich Fromm ( Foto: Erich Fromm, zdroj)

 

 

Anatomie lidské destruktivity pojednává o různých aspektech agrese, a to za pomoci poznatků z lidské i zvířecí psychologie, neurofyziologie, paleontologie a antropologie. Fromm rozlišuje benigní a maligní agresi. Jenom benigní agresi, která slouží adaptivním účelům, jako například obraně, máme společnou se zvířaty. Na druhé straně maligní agrese – krutost a destruktivita – je výhradně lidská. U člověka jsou instinkty nahrazeny charakterem a ten někdy zejména působením společenských faktorů nabývá sadistické nebo nekrofilní povahy. Fromm to ilustruje na psychobiografii Hitlera a dalších lidí.

Každá následující generace je horší než ta předchozí. Přijde doba, kdy budou lidé tak zlí, že se budou klanět moci. Právo a úcta k dobru pak zmizí. Nakonec se nikdo nebude rozhořčovat nad zločiny  cítit zahanbení nad neštěstím druhých, a pak je Zeus zničí. A přece bude možné i tehdy ještě něco proti tomu učinit, jen kdyby se prostý lid zdvihl a svrhl tyrany, kteří ho utlačují. 

– Řecký mýtus o době železné

 

Anatomie lidské destruktivity s podtitulem Můžeme ovlivnit její podstatu a následky?  je řemeslně  precizně vyvedená publikace – tak jak to ostatně u Portálu bývá dobrým zvykem. Vazba se nesype, hrubé chyby v textu nenajdete, font písma se hezky čte a v tomto konkrétním případě považuji dokonce i obálku za zajímavou a povedenou.  Frommova kniha patří mezi ty, které označuji slovem „bichle“, má 600 stran, což věru není úplně málo. Naštěstí se dobře čte. Někteří kritici autorovi vyčítají zjednodušování tezí a ignorování skutečností, které by případně jeho výklad komplikovaly nebo negovaly. Ovšem osobně si myslím, že text byť zjednodušený, je velice inspirativní, plný originálních myšlenek a co čtenáře nejvíce zajímá – je čtivý. Tudíž kniha vás bude bavit a rozhodně se nebudete při jejím čtení trápit.

Člověk se však liší od zvířat tím, že je vrahem. Je jediným primátem, který zabijí a týrá příslušníky svého druhu bez biologického nebo ekonomického důvodu a pociťuje u toho uspokojení.

 

Kniha má obsah rozdělený na 3 díly a do 15 oddílů:

1.díl: instiktivismus, behaviorismus, psychoanalýza

  1. Instiktivisté (představitelé pudové energie)

2. Zástanci teorie prostředí a zastánci teorie chování

3. Instiktivismus a behaviorismus: jejich odlišnosti a podobnosti

4. Psychoanalytický přístup k pochopení agresivity

2.díl: důkazy proti instiktivismu

5. Neurofyziologie

6. Chování zvířat

7. Paleontologie

8. Antropologie

3.díl: různé typy agrese a destruktivity a jejich předpoklady

9. Benigní agrese

10. Maligní agrese: premisy

11. Zhoubná agrese: krutost a destruktivita

12. Zhoubná agrese: nekrofilie

13. Zhoubná agrese: Adolf Hitler, klinický případ nekrofilie

14. Epilog: o rozporuplnosti naděje

15. Dodatek: Freudova teorie agresivity a destruktivity

V úvodu publikace se dozvíme, jak autor dělí lidskou agresivitu ( na maligní a benigní). Dále čtenáře jistě zaujme rozbor Freudovy a Lorenzovy teorie týkající se lidské agresivity. I když obě teorie mohou na první pohled vypadat téměř totožně, Fromm v textu mj. vysvětlí, jakých úsudkových chyb se dopustil Lorenz a zároveň proč (ač velmi nedokonalá) je jeho teorie tolik oblíbená.

Tyto úvahy ale nemají znamenat, že destruktivita a krutost nejsou zlé, znamenají pouze to, že zlo je lidské, působí opravdu ničivě na život, na tělo i ducha, a to nejen oběti, ale i na destruktivně chovajícího se jedince. Představují paradox: jsou životem, který se ve snaze mít nějaký smysl obrací sám proti sobě.

Osobně se domnívám, že čtenáři připadne velmi zajímavá část věnovaná známým psychologickým experimentů provedeným ve 20. století (Behaviorální studie poslušnosti, Zimbardův experiment) a jejich porovnání s reálným případem z nacistického koncentračního tábora. Velmi čtivě a poutavě je autorem zpracována psychobiografie Adolfa Hitlera a klinický případ análně hromadícího sadismu Heinricha Himmlera.

Máme mnoho důkazů o tom, že Himmler byl typický „maminčin hošík“. Když byl v sedmnácti letech na vojenském učilišti…, napsal během prvního měsíce domů 23 dopisů, na nichž dostal alespoň 10 nebo 12 odpovědí, stále si však stěžoval, že mu rodina nepíše dost často.

 

 

Mně se kniha velmi líbilaVýsledek obrázku pro srdíčko . Myslím si, že pokud vás zajímají psychologická témata a nenecháte se odradit objemností Frommovy knihy, rozhodně nebudete svého výběru litovat. Publikace se čte snadno i čtenáři, který není promovaným psychologem či psychoanalytikem. Autor si nelibuje ve složitých větných konstrukcích, píše poutavě a v textu uvádí mnoho zajímavostí. Doporučuji.

Hodnocení: 100%Výsledek obrázku pro srdíčko

Za pohled do destruktivní lidské podstaty a zároveň za výtisk poskytnutý k recenzi děkuji

nakladatelství Portál.

 

Příspěvek vytvořen 131

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek