Co všechno může způsobit jeden obraz s tajemným názvem DÁMA V MODRÉM? Pohybuje se kolem něho spousta lidí a vypadá to, že jde z ruky do ruky. Jeho nenadálé změny místa s sebou nakonec přinesou nejen vraždu, ale i lásku.
Název: Dáma v modrém
Autor: Naďa Horáková
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2020, 1. vydání – 2007
Počet stran: 216
Hrabě Valerián Choris je třiatřicetiletý dědic prosperujícího panství a zámku Valerštýnu, který má jako správný starobylý zámek i svou pověst o Bílé paní, jenž stále bloudí po chodbách a hledá svého milého. V žilách Valeriána koluje modrá krev a jeho hraběcí titul i finance mu přihrály do postele už mnoho žen, ale žádná z nich mu nevydržela příliš dlouho zahřívat lože. Až teď ta poslední vypadá, že by se mohl Valerián konečně zamilovat, jenomže je tu menší zádrhel – dotyčná je tak trochu vdaná malířka a její manžel Čaky je jeho hodně dobrý kamarád, kterému se přihodí dost nemilá věc. Ztratí obraz Dámu v modrém od uznávaného prvorepublikového malíře, který má velmi slušnou cenu. Valerián se rozhodne svému kamarádovi pomoct, nebo je to možná jen „odpracování“ svých výčitek svědomí vůči Čakovi. Dá se dohromady se svou známou Linči, kterou už několik let neviděl a která za tu dobu nějak moc zkrásněla a zdárně předají obraz zpátky Čakymu. Ale proč se druhý den najde jeho švagr mrtvý? A co s tím mají společného další ukradené obrazy? Valerián se spolu s Linči pouštějí do detektivního pátrání, které s sebou nese nejenom nebezpečí, ale i odhalení tajemství ve vlastní rodině a v řadách svých blízkých a v neposlední řadě také možná velkou lásku.
>>>>>>>>>>>>>>>>>
Kniha Dáma v modrém vyšla poprvé v roce 2007 ve známé „zelené“ edici Původní česká detektivka. Nyní se dočkala nového „kabátku“, což s povděkem kvituji, protože její původní vydání mně uniklo.
Styl psaní autorky Nadi Horákové mě baví. Už jsem měla tu čest seznámit se s ní prostřednictvím knihy Brněnské nevěstky a ani knihou Dáma v modrém mě nezklamala. Autorčin přímočarý styl vyjadřování se obejde bez doplňujících ingrediencí – sáhodlouhých popisů a tím pádem tempo jejího příběhu pěkně odsýpá. Píše úsporně a přesto jsou její knihy neuvěřitelně čtivé. Hned od první strany vás vtáhne do děje, který nemá šanci být nudný a navíc s objevením oběti se toto tempo ještě více zrychluje. Tady se prostě stále něco děje a autorka namíchala tak akorát dávkovaný mix několika žánrů, což mám já osobně velmi ráda.
Kromě detektivního pátrání a podivné vraždy vás čeká romantická linka, která vyváženě dokresluje hlavní děj a také trocha tajemství či chcete-li mystičnosti kolem magické bytosti Lorny, která už několik set let bloudí zámkem Valerštýn a plní prý jejich obyvatelům vyslovená přání. Tento mix žánrů je zabalen do nenásilného, příjemného humoru, který provází celý příběh.
Postavil šlehačku před Linči na stolek. Čakymu se nebezpečně blýsklo v oku a pomstychtivě řekl: „Ztloustni!“
„Díky,“ přikývla. „Až po dětech.“
Nyní situace vypadala přesně tak, než ty dva opustil. Jedovatosti.
„Valy, kde jsi tohle éro potkal?“ lamentoval Čaky nešťastně.
„Tam kde ty,“ řekl Valerián. „Přestaňte blbnout. Musíme vymyslet, co budeme dělat.“
„Mě do toho nepleť,“ ohradil se Čaky. „Na to jste tu vy dva. Já jsem umělec, ne myslitel.“
„To máš pravdu,“ utřel ho Valerián. „Kdybys aspoň trochu myslel, nebyl bys teď v takovém průseru.“
Děj příběhu je umístěn do šlechtického a uměleckého prostředí, které je pro čtenáře velmi atraktivní, ale přesto zůstává na „české“ půdě, což je skvělé. Zápletka vytvořená autorkou se nese v duchu „jak nejlépe šejdíř napálí šejdíře“ a když se celý zamotaný případ konečně rozplete, zůstanete překvapeni vypracovaností celého komplotu.
Oddechová detektivka, v které se to nehemží brutálními vrahy ani zdevastovanými mrtvolami, ale spíše chytrým odhalováním zápletky, mě velmi bavila a určitě to není poslední kniha od této české autorky.
Hodnocení: 90 %
Za skvěle pádící příběh české spisovatelky a také za recenzní výtisk knihy Dáma v modrém děkuji nakladatelství Moba.
Autor: Veronika Es.
