Recenze

Dítě prachu

Autorka úspěšné knihy Hory zpívají přichází s dalším románem o rodinných tajemstvích, potlačovaných traumatech i nekonečné síle odpuštění situovaném do období války ve Vietnamu a pokračuje i mnoho let poté. DÍTĚ PRACHU je opět silným a dojemným příběhem, který ve vás zůstane…
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota za účelem recenze.

Název: Dítě prachu
Autor: Nguyen Phan Que Mai
Překlad: Bronislava Grygová
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2024
Počet stran: 304

V roce 1969 se sestry Trang a Quynh rozhodnou odejít z rodné vesnice za prací do Saigonu, aby pomohly rodičům splatit dluhy. Zaměstnat se nechají v baru, kde mají flirtovat s americkými vojáky (a sem tam i něco víc) a přimět je co nejvíce utrácet. Netrvá to dlouho a stydlivá Trang se bezhlavě zamiluje do mladého a okouzlujícího pilota vrtulníku Dana. Krutá doba však jejich lásce nepřeje.
O několik desetiletí později se Dan vrací do Vietnamu se svou manželkou Lindou. Doufá, že si tak zahojí staré rány a vyřeší i svá tajemství z minulosti. Ve stejné době se Phong, syn afroamerického vojáka a Vietnamky, snaží se svou ženou a dvěma dětmi dostat do USA, kde by rád rodině zajistil lepší život. Sám vyrůstal v sirotčinci, na nějž nemá právě dobré vzpomínky. Byl přece synem nepřítele. Dítětem prachu. Autorka osudy svých postav umně proplétá a postupně čtenáři odkrývá dříve neznámé souvislosti. Protagonisty nechává zpětně čelit rozhodnutím, která učinili za války, a najít to, co je spojuje navzdory rozdílné rase, kultuře či jazyku.

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Román Dítě prachu je příběhem o dětech narozených vietnamským ženám a americkým vojákům v časech Vietnamské války. Tito „míšenci“ byli nazýváni různými jmény – dítě prachu, bastard, afroamerický imperialista apod. Jak se jim žilo ve vlastní zemi, kde si připadali jako cizáci? Jaký osud čekal tyto rozpolcené občany, kteří byli vyhnáni na okraj společnosti? Autorka vám emotivní a důraznou rukou povypráví o životě těchto vyděděnců a s jemností předestře svůj příběh o šťastných shledáních a zlomených srdcích.

Příběh vyprávěný v několika liniích zpočátku působí trochu odtažitě a jednotlivé linie jsou si samostatnými pány, jejichž společným jmenovatelem je Vietnamská válka. Až mnohem později se tyto části protnou v záblesku pravdy. Osudy našich hrdinů provázejí lži, tajemství, nespravedlnost i bolest, která je neoddělitelným stínem války a ničivé následky tohoto konfliktu si každá z postav odnáší ve svém osudu i srdci. I vy se můžete ponořit do jejich životů a poznat důsledky chtěných i nechtěných činů, které jim dokázaly změnit a poznamenat život navždy.

Někteří Vietnamci se na Phonga zvědavě dívali. Jejich pohledy ho spalovaly. „Míšenec,“ slyšel v duchu, jak šeptají. Po celý život ho nazývali různými jmény – dítě prachu, bastard, afroamerický imperialista, dítě nepřítele. Když byl mladší, tohle na něj pokřikovali tak krutě, že se to do něj zavrtalo hluboko a nedokázal se toho zbavit. Jako dítě žil se sestrou Nhä v nové hospodářské zóně v provincii Lam Dong. Jednou naplnil velký džber vodou s mýdlem, vlezl si dovnitř a dřel si kůži pemzou, aby ze sebe tu čerň dostal. Když ho sestra Nhä našla, byl celý od krve. Nedokázal pochopit, proč se musel narodit jako americký Asiat.

Tato autorka má neuvěřitelně citlivou ruku, s kterou vypráví poutavý a dojemný příběh. Každou její knihu provází bolest i životní traumata, ale s velkým citem a jemností tato soukromá dramata překrývá láskou a nadějí. Její nitky vyprávění zpočátku nepůsobí příliš pevným dojmem, ale postupem času se zpevňují, nabalují na sebe emoce i intenzitu a konec je utkán v pestrobarevném dokončeném obrazu, který vás dojme a zanechá nesmazatelnou stopu ve vaší mysli. Své postavy obrací naruby a s jemností se noří jak do pocitů, tak i do jejich neodbytných myšlenek a pro své čtenáře je polidšťuje reálným způsobem, který jim ne vždy lichotí. Nebojí se ukázat je v šedé barvě a vytáhnout z nich černý stín jejich duše, ale nezapomíná k nim přidat cit ani emoce.

Velkou devízou této autorky, kromě úžasných a silných příběhů, je dokonalé souznění s prostředím a vykreslení dané destinace. Téměř okamžitě se přenesete do Vietnamu plného rýžových polí, specifických pokrmů bánh mì či phở a poznáte náturu místních obyvatel, tradice i bohatou historii této východní země. Za každou její větou cítíte lásku ke své rodné zemi i pokoru a obdiv k dramatickým dějinám i lidem, kteří si vytrpěli kalich nespravedlnosti až do dna.

Román Dítě prachu se mi velmi líbil a tuto autorku mám s každou její další knihou čím dál tím víc raději. Opět mě nadchla svým intenzivním příběhem, poučila o politické i lidské situaci v cizokrajné zemi a citlivě rozezněla struny mých emocí.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Jota.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *