V tomhle domě byste žít nechtěli, ale pokud chcete jenom nakouknout pootevřenými dveřmi nebo přitisknut svůj obličej na sklo a nahlédnout přes záclonu, kniha DŮM vám to umožní. Mělo by se jednat o duchařský román, ale opravdu se budete bát? No, možná…
Název: Dům
Autor: Simon Lelic
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 296
Prodává se dům, zájemců je plný barák, ale výherci jsou jenom jedni – Jack a Sydney. A to dokonce i navzdory tomu, že jejich nabídka nebyla nejvyšší. Když poprvé spatří dům, napadne je, že je to místo, kde by mohli zestárnout – Dům napořád. Pomalu si zvykají na život v rozlehlém domě, který je zahlcen krámy po bývalém majiteli od sklepa až po půdu. A právě na půdě objeví Jack mrtvou kočku a krabici od bot, jejímž obsahem jsou dětské hračky a holčičí tajemné poklady. Když se ještě přidají záhadné zvuky a kroky, které Jack v noci slyší i dotyk ledové ruky na tváři spící Sydney, je jasné, že dům ukrývá tajemství, které nemá logické vysvětlení.
Sydney se seznamuje se svou dětskou sousedkou z vedlejšího domu s Elsie, která doma prožívá stejné peklo, jakým si v dětství prošla i Syd. Někdo nebo něco si pohrává s oběma obyvateli domu a jeho hra bez pravidel má tragické následky, kdy je objevena mrtvola Elsina otce kousek od jejich zadních dveří. Na povrch vyplouvají dávná tajemství obestřená snůškou lží a polopravd. Semínko nedůvěry a podezření je zaseto a jako chorobná plíseň se rozrůstá do všech koutů…
„Je to hra,“ řekne Syd naštvaně. „Rozumíte? Revanš, msta, říkejte si tomu, jak chcete…“
Začátek knihy vás navnadí na pomalu se rozjíždějící duchařinu, která nese všechny aspekty Alfreda Hitchcocka a nenápadně vás vtahuje do svého děje. S objevením mrtvé kočky a záhadné krabice jste už vyloženě natěšeny, a když se pročtete až na místo, kde ledová ruka pohladí tvář Sydney, je vám jasné, že se budete bát. Bohužel ledovou rukou to končí. Ale nezoufejte, protože tam kde končí duchařina, se začne rozjíždět psychologický román s detektivními prvky.
Celý příběh je vyprávěn ich-formou ze dvou pohledů hlavních protagonistů – Sydney a Jacka, kteří se rozhodnou svěřit své zážitky papíru a tedy i styl převážné části knihy je psán jako deník. Přivítají vás tak hloubkové ponory do myšlení obou hrdinů a tím pádem se nevyhnete srovnání s psychologickým románem. Pro mě tato neobvykle psaná forma knihy byla ze začátku dost náročná, nějak se mi nedařilo ponořit se zcela do děje a chvíli mi trvalo, než jsem se na tuto neobvyklou notu správně naladila. Pak už vám nepřekáží nic v tom užívat si naplno román s napínavou zápletkou, a ačkoli je lehce předvídatelná, je výborně vystavěná a promyšlená.
Co vás naprosto dostane je pomalé rozpitvávání osobního života Sydney, od traumatického dětství až po přítomnost, kdy sledujete, jak se v dospělosti formovala a do jaké míry na ní měly tyto prožité události vliv.
Ačkoli se celý příběh četl celkem pěkně, stejně se nemůžu ubránit pocitu, že knize něco chybělo. To něco, co vás nenechá od knihy odejít a po dočtení si prostě řeknete jen – „whau, no páni“. Ale jako vhled do emocionálního a psychologického rozpoložení hlavních hrdinů je román napsán opravdu skvostně.
Hodnocení: 75 %
Za trochu duchů, hodně psychologického čtení i recenzní výtisk děkuji nakladatelství JOTA, na jejichž stránkách si můžete knihu Dům zakoupit.
