Recenze

Kodaňská Píseň písní

Příběh kypící pestrobarevnou škálou pocitů, ohňostrojem lásky, jejíž sladkobolné tóny vás zasahují na citlivých místech i hořkosladký nádech, který se pomalu ve vás rozplývá – to všechno je román KODAŇSKÁ PÍSEŇ PÍSNÍ. Ponořte se do románu, kde zvláštnost a jedinečnost mají hlavní slovo a za rouškou humoru se skrývá cosi víc…

Název: Kodaňská Píseň písní
Autor: Annette Bjergfeldtová
Překlad: Robert Novotný
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021
Počet stran: 423

Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Sankt Petěrburgu. Když Estheřin dědeček Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov prodchnutý operou, bohémským duchem a láskou stejně opojnou jako v Šalomounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončil čas zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý zmizel v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, naváže mnohem vášnivější vztah se švédským krotitelem holubů Janem Gustavem. Hannibalova touha po lásce a umění se přenese i na jeho vnučky, dvojčata Esther a Olgu, které soupeří o post rodinné umělkyně, zatímco jejich starší sestra Filipa se touží stát první kosmonautkou na světě.

∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞

Román Kodaňská Píseň písní je nádherné čtení, kde se za napsanými řádky skrývá tajemství života i hledání svého místa ve světě, který se s vámi zrovna nepáře. Humorné a moudré vyprávění o strastech i radostech bytí je podáno osobitou formou, s lehkostí a myšlenkovým přesahem.

Vypravěčkou se stává Esther, vnučka Varinky – ruské ženy, která je svébytná a s ničím si hlavu moc neláme. Na tuto stěžejní postavu se nabalují další originální osobnosti a společně tak tvoří svérázný ráz příběhu. Začátek může být pro čtenáře lehce matoucí. Zvláštním knižním postavám, s kterými se seznamujete, dominuje podivnost a punc bláznovství. Ani rozvíjející se dějová linka nevypadá moc „normálně“(miluji tyto blázniviny 🙂 ), ale jakmile proniknete do tohoto sice zvláštního, za to však originálního světa autorky, zůstanete okouzleni a nadšeni jejím barevným světem pocitů, událostí a životních mouder.

Babička měla vlastní parádní číslo, které v následujících letech dovedla k dokonalosti. Byla malá a svalnatá, jen půldruhého metru vysoká. Tělo měla tak pružné, že se dokázala složit těmi nejnemožnějšími způsoby a zmizet v kouzelníkových tajných bednách a prostorech.
Coby přeřezávaná dáma se rychle naučila, jak k sobě patří všechny díly života. A že když se člověk jednou doopravdy rozbije na kousky, nikdy se už nedá znovu dohromady jen mávnutím kouzelného proutku. Poněvadž štěstí je vrtkavé.

Autorka má cit pro jazyk a neskutečnou škálu nápadů, kterou obaluje do originálního humoru. Tuhle zvláštní rodinu si zamilujete a budete společně dýchat stejný vzduch naplněný hořkostí i sladkostí bytí. K jemné podobnosti se spisovateli Backmanem či Jonassonem, hlavně v souladu humoru s moudrostí a kuriózních postav, autorka přidává ještě určitou ztřeštěnost a živý styl, který dodává celému příběhu náboj jedinečnosti. Velkou oporu má ve svých postavách, hlavně svérázné Vavrinky, za kterou se v závěsu drží okouzlující postava Olgy, jejíž rozdílnost a pestrost dokáže ke čtenáři promlouvat atraktivním jazykem.

Hledat pod příběhem moudra a životní citace vás bude rozhodně bavit, a žádná snadná práce to věru není. Autorka je umně zakamuflovala do svého vyprávění, v kterém na vás z ničeho nic vykouknou, bez předchozího upozornění, a vaše soukromé objevy tak budou obohaceny o slastné okamžiky, v kterých k vám bude promlouvat sám život.

Tento román ohodnotí hloubaví a lehce ztřeštění čtenáři, kteří dokáží ocenit osobitý humor autorky na hraně bláznovství (to já velmi ráda 😉 ) a vidí pod popsanými stránkami o něco víc, než jen obyčejný příběh jedné rodiny. Mně se Kodaňská Píseň písní velmi líbila, a i když ve mně chvílemi dokázala vyvolat rozporuplné pocity, v kterých jsem se ani já sama nevyznala, celkový dojem zůstal veskrze pozitivní. 🙂

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔

Za velmi zvláštní, ale nádherné čtení děkuji nakladatelství Host, na jejichž stránkách si můžete knihu Kodaňská Píseň písní pořídit.

Autor: Veronika Es.

 „Teda… máma si myslí, že jenom potřebuju potkat chlapa, ze kterého se mi podlomí nohy,“ skočím jí do řeči. Olga si podrážděně odhrne z očí kučeru.
„Propánaboha. To je sakra to poslední, co bys potřebovala. Nohy jsou naše jediná záchrana.“
Přikývnu a vzpomenu si na Varinku a její nechuť k tomu nechat se nosit na rukou. Na Varinku, která za všech okolností chce stát nohama na zemi.
„Jo, přesně tak. Ženská je pak ochablá a povolná. A najednou zapomene, co umí a kam směřuje a že může odejít.“ Dneska má moje sestra myšlenky černé jako finský tér, ale taky je vzácně jasnozřivá.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *