NIKDO NENÍ SÁM, ale možná by někdy chtěl. Anebo jsme sami naopak všichni — bez ohledu na to, s kým nebo jak žijeme? Niterné vyprávění vám dá možnost nahlédnout do jedné rodiny, která ačkoli se navenek tváří pevná ve svých základech, její vnitřek je křehký a náchylný k poškození…
Název: Nikdo není sám
Autor: Petra Soukupová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2022
Počet stran: 368
Veronika má práci, která ji baví, manžela, který jí rozumí, dvě náctileté děti, s nimiž není žádný větší problém. Sice nemá příliš dobrý vztah s rodiči, ale udržuje si od nich bezpečný odstup. Jenže někdy tohle všechno nestačí. Křehkou rovnováhu náhle naruší smrt matky a Veroničina představa spokojeného života se začne rozpadat jako domeček z karet.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Nikdo není sám je jemným vyprávěním o niterných nuancích rodinného soužití, v kterých nikdo není vítězem ani poraženým. Obklopeni lidmi a milující rodinou přesto se můžeme cítit sami, neuznaný a opomíjený.
Příběh vyprávěný ich-formou má tři vypravěče – matku, dceru a syna. Jejich očima intenzivně vnímáte všechny pocity ukřivděnosti i drobných střípků radosti, které se od sebe liší pouze věkovým náhledem. Každý z nich má svoje trable, každý z nich to řeší po svém a dohromady se tak utkávají na rodinném kolbišti, ze kterého není úniku. Nenadálá událost v této rodině odšpuntuje dlouho potlačované emoce a křivdy, které se jako velká voda derou na povrch, aby sebou smetla a vyčistila vzduch od toxicity.
Ne! Musím domů.
Děda vypadá zase smutnej, asi jsem se s ním měla bavit trochu víc, když jsem tu byla.
Ale já myslela, že tu budem spát, tys to říkala.
Nebudem, řekne máma, jedeme domů, já už toho mám všeho dost.
Je pravda, že vypadá, že toho má všeho dost a že bude brečet. Poslední dobou brečí docela často, i připadá.
Petra Soukupová píše velmi čtivým a přirozeným stylem, který navzdory úplné absenci uvozovek u přímé řeči, vás dokáže okamžitě vtáhnout do svého děje. Vypravěčka mezilidských vztahů roztáhla svá křídla, aby zamávala svým čtenářům nad hlavou a zvířila jejich osobní starosti a ukázala jim, že nejsou jediní. Autorka se bez obtíží dokáže vžít do pocitů matky i jejich dětí a pevně laboruje mezi jejich pohledy na svět i soužitím.
Mnohdy vás přepadne pocit, jakoby autorka žila u vás doma nebo byla součástí vaší rodiny. V příběhu se najdete mnohokrát a ne vždy je to zrcadlo nastavené do malebného úhlu. Pokřivený odraz vás nemilosrdně srovná s realitou a vám nezbyde nic jiného, než se postavit ke svým pocitům čelem a možná i trochu zpytovat svědomí.
Román Nikdo není sám se mi líbil a myslím, že čtenáři s rodinou „na krku“ plně pochopí a docení její příběh, který vypráví sám život. Pokud máte zrovna teď pocit, že jste na všechno sami, vězte, že po přečtení tohoto románu zjistíte, že vaše starosti a problémy jsou trablemi, s kterými se potýkají i ostatní a že nic se nejí tak horké, jak vypadá. Každý problém má nakonec své řešení a je jen na vás, jak se k němu postavíte či jak ho uchopíte. Přeji pevný a odhodlaný stisk. 😉
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Za návštěvu české rodiny, v které se řeší věci skoro stejné nebo hodně podobné, jako u vás doma děkuji nakladatelství Host, na jejichž stránkách si můžete knihu Nikdo není sám pořídit.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
