Prof. Dr. Ján Praško se svým kolektivem sepsal knihu o závažné duševní poruše, které se do této doby původní, česky psaná odborná literatura v podstatě nevěnovala. Pokud tedy hledáte souhrnné informace o současných trendech ve farmakologické léčbě obsedantně – kompulzivní poruchy (angl. zkratka OCD) a moderních psychoterapeutických přístupech v češtině, je právě tato publikace tím, co potřebujete.
Název: Obsedantně – kompulzivní porucha
Autor: Grambal Aleš, Praško Ján, Šlepecký Miloš, Vyskočilová Jana
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2019
Počet stran: 272
Obsedantně – kompulzivní porucha je relativně časté a většinou celoživotní psychické onemocnění, které trápí zhruba 3% populace. Ovšem léčbu vyhledávají až ti lidé, u kterých se vyskytují velmi závažné a obtěžující příznaky. Ostatní odborníky nevyhledávají, protože se za své potíže velice často stydí. Proto OCD není ve velké míře vůbec diagnostikována. Neodhalena může zůstat dokonce i tehdy, když člověk lékaře navštíví. Většinou lidé trpící obsesemi a kompulzemi hledají pomoc s druhotnými potížemi, které porucha způsobuje. Bohužel lékaři jiné specializace (než je psychiatrie) na tuto poruchu (jako na zdroj problémů) většinou vůbec nemyslí (např. kožní lékař při pohledu na rozdrásané boláky či popraskané ruce od desinfekčních prostředků). Kniha tak snad zvýší povědomí o existenci a projevech této choroby jak u laické i odborné veřejnosti. Tato publikace téma obsedantně – kompulzivní poruchy rozebírá ze 3 možných přístupů: z biologického, psychologického a psychoterapeutického. Nejpodrobněji jsou popsány psychoterapeutické přístupy, protože jejich výsledky jsou považovány za nejlepší a nejtrvalejší. Kniha je napsána tak, aby informace v ní obsažené měly hodnotu jak pro profesionály, tak pro laiky, kteří se potřebují s nemocí blíže seznámit, ať kvůli sobě nebo kvůli někomu blízkému.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc.
Autor je psychiatrem, psychoterapeutem a od roku 1994 vysokoškolským učitelem na 3. lékařské fakultě UK. Je zaměřen hlavně na léčbu úzkostných poruch a depresí. Má rozsáhlou vědeckou publikační činnost. Je členem řady profesních organizacích.
Od výběru knihy mě její krkolomně znějící název neodradil ze 2 důvodů: A) vím, jak umí být OCD zajímavá, protože mě psychiatrie baví. B) protože v kolektivu autorů je jméno prof. Jána Praška, od něhož jsem řadu jeho publikací již přečetla a tak vím, že i když se v jeho případě jedná o odborné knihy, bude jim minimálně z 90% rozumět i „nepsychiatr“ z povolání. A u této knihy se můj předpoklad opět potvrdil: kolektiv autorů odvedl dobrou práci. Podle mého mínění je kniha napsaná srozumitelně pro laika a zároveň neztrácí nic ze své odborné úrovně.
Leonardo de Vinci: Zvěstování Panny Marie. Zdroj: Reprodukce obrazů
Nakladatelství Grada se rozhodlo na přebal knihy dát výřez ze známého obrazu Leonarda da Vinci Zvěstování Panny Marie, který knize propůjčuje duchovní „šmrnc“. Pokud bylo ve výběru díla na přebal knihy zakódováno autory ( nebo nakladatelem) nějaké hlubší poselství, tak já jsem ho nerozklíčovala, ale výběr obrazu mě stejně potěšil. Jednoduše proto, že se mi líbí. Počet stran v knize vás může sice trochu vyděsit: 272 stránek odborného textu není na čtení až tak málo, ale nebojte se, jen seznam použité literatury zabírá celých 60 stránek… I z toho je vidět, že se autoři snažili skutečně o vyčerpávající zdroj informací a dat týkající se této poruchy – podle mě se jim to podařilo. Hned v úvodu knihy nás autoři seznámí s hlavními pojmy, bez kterých tuto knihu nepřečteme ( obsese, kompulze …) a s historickým pozadím týkající se léčby pacientů. Hlavní část knihy je rozdělena na 3 části: diagnostika, etiopatogeneze u obsedantně – kompulzivní poruchy, léčba a třetí část se věnuje doporučeným postupům léčby. Co dělá knihu čtivou a atraktivní i pro laiky jsou případové studie pacientů, na kterých je velice hezky ukázáno, jak je OCD různorodá, zákeřná a invalidizující. Ti, co se v psychiatrických diagnózách orientují a spíše než „příběhy ze života“ potřebují informace pro praxi, uvítají např. diagnostická kritéria pro OCD a jejich specifikační čtvrtý znak či výčet častých diagnóz probíhajících souběžně se zkoumanou nemocí…
O knihu jsem měla zájem zejména kvůli tomu, že jsem doufala, že se z ní dozvím nejnovější poznatky o vnímání pacientů sebe sama a o zvláštnostech v jejich kognitivních schématech, na základě kterých jsou pak nuceni dodržovat rigidní pravidla a nefunkční rituály. Jsem ráda, že se kniha zabývá i tímto tématem. Dále mě z obsahu nejvíce zaujalo schéma diagnostického rozhovoru a psychologická diagnostika OCD. Stručně řečeno: kolektiv kolem prof. Praška mě ani tentokrát nezklamal. Napsal odbornou publikaci, která obsahuje všechny potřebné informace pro laika i odborníka a navíc je napsaná čtivě a srozumitelně. Díky tomu je téma OCD přístupnější širší ( a ne pouze odborné) veřejnosti. S klidným svědomím mohu doporučit studentům, odborníkům pracujícím v pomáhajících profesích i pacientům či jejich blízkým.
V procentech: 100%
Recenzním výtiskem knihy Obsedantně – kompulzivní porucha mě potěšilo nakladatelství Grada, kterému tímto děkuji.
