Recenze

Ohnivé květy

V románu OHNIVÉ KVĚTY hraje hlavní roli nejen zkázonosný oheň, ale i plamen naděje a víra v silnou moc lásky. Poetický příběh odehrávající se ve dvou časových liniích je vyprávěním o lidských ztrátách i těžkém rozhodování mezi pravdou a lží.

„Oheň vždy prahne po věcech, které mu nepatří.“

Název: Ohnivé květy

Autor: Susan Meissner

Nakladatelství: Ocelot

Rok vydání: 2019

Počet stran: 334

Píše se rok 1911 a zdravotní sestra Clara prchá z New Yorku před svou bolestí na nedaleký Ellisův ostrov. Stará se v nemocnici o nemocné přistěhovalce a snaží se zapomenout na ohnivou hrůzu, které byla svědkem. Někoho v ohnivých plamenech ztratila a její život se od té doby přelévá mezi pocitem viny a ztrátou víry v opravdovou lásku. Osud jí do cesty přihraje osamělého přistěhovalce, kterého zdobí nádherný šál s aksamitníky, a jenž prožívá podobnou bolestnou ztrátu milovaného člověka. Claru postaví před dilema, zda říct pravdu a ublížit, nebo lhát a žít se svým tajemstvím do smrti.

O sto let později 11. září 2011 hraje stejný šál svou další osudovou roli v příběhu ženy Taryn. Právě tento šál jí zachrání před smrtí ve Světovém obchodním centru. Bohužel ji tento teroristický útok vezme to nejcennější, co má, a i když se snaží dál se svou bolestí žít, otázky, na které nezná odpovědi, ji stále provázejí. Obě ženy ztratily víru v silnou moc lásky a nalézt v sobě znova citové vzplanutí jim přijde naprosto nemožné. Pomůže jim v tom tajemný aksamitový šál?

¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿¿

Román Ohnivé květy je naplněn emocemi i rozhodováním o životě jiného člověka. Donutí vás přemýšlet o síle pravdy a lži. Která z nich může víc ublížit? A máte vůbec právo zasahovat do života jiného člověka? Ať uděláte, co uděláte, už se stáváte součástí i nedobrovolným hráčem dotyčného. Pravda i lež mu tak jako tak zamíchá životem a na vás je učinit rozhodnutí, které nakonec ovlivní i vás. Musím říct, že ani jedné z hlavních hrdinek jsem nezáviděla jejich nelehkou situaci.

„Nebe působí jako místo, kde pravda nikoho nebolí. Tady na zemi však může být ničivá.“

Ve středu samého dění stojí příběhy Clary a Taryn. Jejich myšlenky, rozhodování i pocity jsou naplněny knihou až po okraj, díky tomu dostává celé vyprávění nádech poetičnosti, ale také jisté rozvláčnosti. Právě díky této rozvláčnosti máte dostatek času vnímat všechny drobné nuance příběhu plnými doušky. Nedokáži si představit, že by autorka nabila svůj román akčností příběhu, v tomto případě by tak celý román naprosto potopila. Takže ačkoli mám ráda velké, rychlé akce, tady jsem si užívala pomalu plynoucí tempo.

„Dovolila jsem, aby se můj žal propletl s Andrewovým do té míry, že pro mě začínalo být těžké rozlišit, kde končí můj a kde začíná Andrewův. Andrewovo utrpení, připomněla jsem si ostře, začalo slibem, který den před vyplutím z Anglie učinil jiné ženě. Mé utrpení začalo ve výtahu, jehož dveře se otevřely do pekla. Náklonnost k Andrewovi jen potvrzovala, že ode mě nebyla hloupost věřit tomu, že je možné milovat někoho, koho člověk zrovna potkal.“

I když by se mohlo zdát, že se celé vyprávění bude točit kolem tajemné šály s aksamitníky, není tomu tak. Tento nádherný, módní doplněk pouze půvabně dokresluje a propojuje hlavní linie příběhu, které se odehrávají ve dvou časových obdobích. Autorka se více věnovala údobí spadajícímu do roku 1911, které bylo pro celý děj knihy stěžejní, ale pokud jsem byla během četby někdy emocemi totálně rozbitá, pak to bylo právě v linii z roku 2011, kde autorka popisuje celou hrůzu z 11. září 2011 pohledem přihlížející Taryn a vy vnímáte všechnu její beznaděj, bolest, apatii i zmar. Pro mě to byl nejsilnější moment z celé knihy.

Tento román ve vás zanechá spoustu látky k rozjímání. Je ošperkován moudry a myšlenkami, které vás budou nutit přemýšlet, ať už o dilematu „nejmenšího zla“ nebo o životě samém. Ohnivé květy bych doporučila všem, kteří mají rádi velké příběhy, jenž si plují svým vlastním, poklidným tempem a přece ve vás zanechají širokou škálu emocí.

Hodnocení: 90 %

Děkuji Megaknihám za recenzní výtisk románu Ohnivé květy, který mi poskytl nevšední příběh dvou žen a donutil mě přemýšlet i o jiných věcech, než jsou starosti všedního dne. Knihu si můžete zakoupit zde.

You may also like...

2 Comments

  1. Sabina says:

    Skvěle napsána recenze. Asi bych to nemohla číst, ale rozhodne to zní hodně lákavě.

    1. Veronika Esserová says:

      Sabi, děkuju 🙂 . Určitě by jsi knihu zvládla, ale nech si ji až na svoje lepší – čtecí období 😉 . Teď si odfrkni na nějaké oddechovce… třeba historické… nebo zamilované :-))). Však ono to zase přijde. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *