Pospěš k nám, sluníčko -

Slyšeli jste o knize s názvem ? POSPĚŠ K NÁM, SLUNÍČKO? Ne? Chyba, chyba, chyba ?… Já do nedávna také ne a jsem moc ráda, že se mi řízením Osudu dostala do rukou. Neváhejte a nechte se vtáhnout do poutavého vyprávění plného vizí, barev, mánie, šílenství, smutku, sebeobviňování, trápení, víry, lásky a naděje.

Název: Pospěš k nám, sluníčko

Podtitul: Vyprávění otce o lásce a šílenství

Autor: Michael Greenberg

Překlad: Dana Balatková

Nakladatelství: Dybbuk

Rok: 2020

Počet stran: 192

Podle oficiální anotace

Autobiografická próza amerického spisovatele, motivovaná prožitkem psychické poruchy jeho dcery. Hluboce lidský a nesentimentální pohled na duševní onemocnění, s velkou upřímností a vhledem líčí zápas s nemocí a komplikace, které nemoc přináší. Spisovateli na volné noze, který jen horko těžko shání zakázky, jednoho dne zčistajasna „zešílí“ dospívající dcera. Začne chytat na ulici neznámé lidi a vykřikuje cosi o vrozené genialitě každého z nás, hluboko do noci horlivě studuje různé texty a zápisník má plný naškrábaných poznámek. Přiznat si, že chování Sally pravděpodobně není známkou její výjimečnosti, nýbrž jde o nemoc, která je pro ni samotnou nebezpečná, není jednoduché. Nakonec nezbývá nic jiného, než ji odvézt na psychiatrii, kde ji pomocí léků „stáhnou“ z oblak na zem. (Foto: Michael Greenberg, zdroj).

Summa summarum

V roce 1996 se autorovi knihy ?Pospěš k nám, sluníčko obrátil život naruby: jeho patnáctiletá dcera Sally „se zbláznila“. A Michael se svou druhou manželkou jsou nuceni ji nechat hospitalizovat. Tak jak se Sallyin otec postupně vyrovnává dceřinou nemocí, zároveň s tím plíživě vylézají ze skříně zástupy jeho „kostlivců ☠️“: bývalá manželka, na kterou současná žena – jakožto na biologickou matku Sally – žárlí. Potrápí ho finanční stránka léčby i skutečnost, jak se situací vyrovná Sallyin bratr Aaron. Michael postupně nachází paralely se Sallyinou diagnózou v životech jiných spisovatelů, umělců a jejich bližních. Má pocit, že k dceřině nemoci přispěl svým „neuspořádaným“ životem: nevyhovujícím bydlením, rozvodem s manželkou, rodinnou zátěží z jeho strany. Autorova biografická kniha z roku 2008 vyšla česky v NAKLADATELSTVÍ DYBBUK roku 2020. Má šitou vazbu a tvrdé desky s ilustrací. Kniha útlejšího formátu je rozdělena na tři části:

Část první : a nebylo kam se vrátit…

Část druhá: řekni mi, co tu dělám…

Část třetí: proč se mi to stalo? Proč mně?

Dovětek

Na knize mě překvapila lehkost a upřímnost, s jakou autor nelehké téma zpracoval. Autenticitu jeho pocitů a myšlenek podtrhuje ich-forma, ve které je román napsaný, zároveň se v popisu bravurně vyhnul jakémukoli patosu a sebelítosti. Kniha v žádném případě není rozvláčná, ač by se mohl zdát, že se jedná „hlavně“ o pocity a popisy duševních stavů, opak je pravdou – příběh má spád a příjemné tempo. Z knihy se mj. dozvíte i věci, které jsou našinci vzdáleny celé světelné roky: např. to, jak hospitalizaci svého příbuzného na psychiatrickém oddělení prožívá rodina ortodoxních židů, jak plyne běžný den „zavřeným“ pacientům a jaký je (byl v 90-tkách ) v USA standartní postup při řešení akutní psychotické ataky. Osobně se mi velmi líbilo líčení psychotických/ manických duševních prožitků nemocné dívky, pro které autor používá téměř poetická přirovnání. Líbily se mi Sallyiny nelogismy a slovní hříčky, takové může vymyslet skutečně snad jen rozběhnutá mysl nemocného. Uchvátily mě průvodní symptomy nastupující ataky a již se nedivím, že počínající onemocnění může okolí zaměňovat s kreativitou a „genialitou“. Dojalo mě, že se autor rozhodl vzít Sallyini léky, aby zjistil, co znamená její tvrzení „být jako v molitanu“. Od knihy jsem pranic nečekala – přišla jsem k ní jak slepý k houslím ? a tak se stala zdrojem velmi příjemného překvapení: moc se mi líbila ?. Rozhodně patří mezi příběhy, které si přečtu znovu ? a ráda. Doporučuji.