Pouhý stín

Francouzskou spisovatelku jménem Karine Giébelová jsem do této doby neznala, ale po přečtení její knihy Pouhý stín vím, že se na její další knížku doopravdy těším! Protože se ráda bojím…

 

Název: Pouhý stín

Autor: Kristine Giébelová

Překlad: Jitka Řihánková

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2019

Počet stran: 440

V anotaci si můžeme přečíst, že v rukou držíme knihu o jednom sofistikovaném zločinu, ve které se umně splétají osudy arogantní, egoistické manažerky, jejího přítele, právě ovdovělého policisty a dalších mnohých. Se zatajeným dechem budete sledovat, jak se dokonalý život Cloé Beauchampové mění v nepředstavitelně hmatatelnou HRŮZU.

Zdroj obr.: Instagram

Při zběžném prolistování knihy jsem nebyla ani překvapená ani nadšená. Po přečtení prvních cca 50 stran jsem si udělala první odhad „jak to asi dopadne“ a své kamarádce knihomolce jsem oznámila: „Jo, hele, je to dobrý. Sice žádnej nářez a hned uhádneš, jak to dopadne, ale čte se to fakt hezky„. Tím jsem se dopustila velmi hrubé chyby v odhadu. Jak mi stránky ubíhaly pod rukama, s překvapením jsem zjišťovala, že vlastně ten, kdo měl být, podle mě, bestiálním psychopatem, je „jenom“ egoistický prasák a že Karine Giébelová rozhodně patří mezi spisovatele, kteří přehnaným sentimentem vůči svým literárním postavám vážně netrpí: pokud jim může něco skutečně hnusného udělat, tak to jednoduše udělá… A to je fajn, protože si (sice později během četby, ale přece) uvědomíte, že tenhle thriller díky tomu rozhodně není tuctovka, u které za týden ani nebudete vědět, že jste ji vlastně četli.

„….Není rozkoš bez bolesti, andílku. To je pravidlo, které musíš přijmout. Musíš trpět. Protože jsem si tě vybral. Prostě jen tak. Vyrvu ti křídla, andílku. Pak se budeš přede mnou plazit. ….“

(str. 129)

 

Hlavní hrdinka Cloé Beauchampová chodí s Bertrandem. Ona je velice krásná, chytrá, bohatá a má výborně rozjetou kariéru. Hlavně díky tomu, že je to obratná manipulátorka a neštítí se jít přes mrtvoly, se má již brzy stát generální ředitelkou ve firmě, ve které léta pracuje. On je také přitažlivý, namyšlený, sebestředný, chytrý, citově plochý chlap s evidentně psychopatickými rysy. Ti dva mezi sebou hrají podivnou přetahovanou o to, kdo je v jejich milostném vztahu „pán“ a kdo sluha, který bude tomu druhému oddaně sloužit.

…  Zamkne se tedy v koupelně, dlouhou chvíli stráví pod sprchou. Smýt ze sebe ten pokus o sebevraždu zabere čas. …  (str. 196)

Cloé jednou pozdě k ránu začne pronásledovat Stín. Sleduje ji na ulici i doma. Narušuje její soukromí a nechává výhružné vzkazy.  Stín je čím dál tím troufalejší – začíná na ni sahat, když je v polospánku….A Bertrand se chová tak divně… Cloé její strach z neznámého pronásledovatele všichni blízcí vymlouvají, její jediná přítelkyně Carole i její partner Quentine Barthélémy. Tvrdí jí, že se zbláznila. Jediný, kdo projeví o její trápení zájem, je policista mimo službu Alexander Gomez, který ji podá pomocnou ruku. A spisovatelka rozehrává parádní symfonii dráždící představivost.

Kdo zaplatí za své chyby životem a kdo se bude smát naposledy? Vsadím se, že to neuhádnete – ledaže byste knihu četli pozpátku 🙂 .

Summa summarum

Sice znám více hororové knihy, ale napjatá jsem při čtení rozhodně byla. Moc a moc. Od té chvíle, kdy jsem pochopila, že mé odhady na rozuzlení zápletky jsou vedle, jak ta jedle, jsem nevěděla, komu mám fandit a komu ne. Překvapení střídá překvapení a vy brzy zjistíte (stejně jako já) , že spisovatelka se nebojí nechat padoucha vyhrávat nebo nechat nicnetušící osobu vykonat pomstu na nesprávném člověku… Knihu jsem četla celou noc, protože jsem PROSTĚ MUSELA VĚDĚT, jak to dopadne…

Moje hodnocení (jako ve škole): 1

V procentech: 95%

Za pořádné knižní překvapení v podobě recenzního výtisku děkuji nakladatelství Jota.

Příspěvek vytvořen 64

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek