Je deset minut před jednou hodinou v noci, 28. července 1996 a před malou chvílí začaly na město padat první dešťové kapky. Dívka se pomalu vnoří do parku a … Nic z toho už nevrátím. Jediné, co můžu, je PŘIZNAT VINU.
Název: Přiznat vinu
Autor: Martin Goffa
Nakladatelství: Kalibr
Rok vydání: 2019
Počet stran: 216
Sára Kytnerová zmizí beze stopy cestou z diskotéky, a i když se rozjede okamžité pátrání, nenajde se jediná stopa, která by ukazovala na její další kroky. Ve stejnou dobu Marek Vráz, kterému nikdo neřekne jinak než Terenc (díky podobnosti se slavným hercem Terencem Hillem) nastupuje do své první práce jako začínající novinář, ale jako elév se dostává maximálně k tomu uvařit pro všechny kafe a běhat do archívů pro informace. Když zjistí, že se ztratila Sára, která byla sestrou jeho bývalé spolužačky, s posvěcením od šéfa začne sbírat informace pro svůj velký článek v novinách. V novinářské profesi jde o otázku nabídky a poptávky. Všechno má svou cenu, informace nevyjímaje, a ačkoli si díky tomu udělá přítele v řadách policie a navíc ještě pátrá na vlastní pěst, k ničemu to nevede. Nakonec se ukáže možný pachatel, ale stejně na tom něco nesedí.
O dvaadvacet let později umírá v nemocnici na nevyléčitelnou nemoc žena, které zbývá posledních pár dnů života a její milující manžel se konečně odhodlá k činu, který může vnést světlo na dávno promlčený případ.
>>>>>>>>>>>>>>
Spisovatel Martin Goffa není žádným nováčkem na literární scéně. Jeho série s Mikem Syrovým patří k tomu nejlepšímu, co nám česká detektivní tvorba nabízí, a po přečtení všech dílů musím zkonstatovat, že právem.
Kniha Přiznat vinu je autorovým odbočením hlavního hrdiny z řad policistů do novinářského prostředí. Nelze tvrdit, zda lepším či horším, zkrátka je to jiné, i když jako novinář je také stále jednou nohou nakročen mezi policisty. Co se autorovi rozhodně nedá upřít je neskutečná čtivost jeho knih. Hned od první stránky vás příběh vtáhne do sebe a vyplivne až na konci. Nedá se mluvit ani o gradujícím konci, protože jeho knihy se vlastně stupňují hned od začátku a tuto tendenci si udržují po celou svou dobu.
Co se mi na knize hodně líbilo, bylo vrácení se na konci příběhu na jeho začátek. Kniha začíná sledováním posledních kroků Sáry až do jejího vkročení do parku, potom se autor věnuje vyšetřování a na konci vám opět naservíruje úvodní kapitolu, která ale pokračuje dál až do úplného odhalení. Což bylo skvělé, protože nemusíte dlouho pátrat ve své hlavě, co že se to psalo na začátku nebo se vracet k první kapitole.
Přiznat vinu není tak úplně detektivka v pravém slova smyslu a ani thrillerem bych to nenazvala. Spíše se jedná o román s detektivními prvky a hodně překvapivým závěrem, který nemáte šanci uhodnout, protože během četby vám žádné indicie, které by vedly k odhalení pachatele, nejsou nabídnuty. Ale naštěstí to nic neubírá na opravdovosti celého vystavěného případu. Umístění jedné části příběhu do roku 1996 je také lákavým táhlem. Osvěžíte si všechny prapodivnosti a levárny tehdejší doby, které procházely bez povšimnutí.
Martin Goffa je bývalý policista a píše pod pseudonymem. Je to tak trochu Colombova žena. Víme, že existuje, ale jeho tvář zůstává před fanoušky skryta. Důležitá je ale reálná přítomnost autora, která nám dychtivým čtenářům jeho knih zaručuje fakt, že se máme i do budoucna na co těšit.
Pokud máte rádi skvělé české detektivky, které zavání světovým přesahem, určitě vám nesmí ujít kniha Přiznat vinu.
Hodnocení: 90 %
Recenze primárně zpracována pro portál https://www.chrudimka.cz/. Tímto děkuji za možnost převzetí.
