Recenze

Sabagiro už ne!

Nechce se vám do Chorvatska? Jeďte do Gruzie! Anebo do Arménie …. a víte, co? Vezměte to hezky pěkně jednou přímkou přes všechny ty Bohem zapomenuté konce bývalého Východního bloku, ideálně ty, které se v České republice považují „za nestabilní “ či rovnou „nebezpečné“. Protože pokud to přežijete, budete mít doma opravdu o čem vyprávět a na fotkách nebude jen pruhovaný slunečník a pláž plná obézních turistů! 🙂

Podtitul: Rusko, Gruzie, Arménie a další země očima mladého dobrodruha
Autor: Martin Surovec
Rok vydání: 2019
Nakladatelství: Klika
Počet stran: 136
∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝
Výsledek obrázku pro Martin SurovecSlovo autora
“ Miluji cestování na vlastní pěst – ideálně s přítelkyní Míšou nebo s těmi nejlepšími přáteli. Teď už vím, jak se spí pod širákem v zemích jako je zkorumpované jihozápadní Rusko, čarovná Gruzie, starobylá Arménie, z druhé strany zeměkoule exotická Jamajka, tropické Kajmanské ostrovy, proslulá Kalifornie a z třetí strany naší planety Marocké království. Někde se začít musí, a tak jsem napsal knihu hned o první dobrodružné výpravě, tedy o Rusku, Gruzii, Arménii a dalších zemích. Napsání cestopisu mi zabralo s přestávkami dlouhé čtyři roky, proto kniha k mému životu už nějak tak neodmyslitelně patří. Proč mi to tak trvalo? Zčásti proto, že mi trvá všechno, zčásti proto, že jsem neměl patřičné zkušenosti a musel jsem se postupně „vypsat“. Ale o příběhu, jak celá kniha SABAGIRO UŽ NE! vznikala, zase někdy jindy.“
Foto, text zdroj: martinsurovec.cz
∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝
Summa summarum
První strany knihy mě velice překvapily svou stručností, kdy se autor spokojí s prostým konstatováním, že „byli tři: Martin, Šupl a Pavel z Prahy, který v knize nechtěl mít své fotky“. Žádné představení se čtenářům v textu není. Čtenář se z knihy nedozví, jak se kamarádi na odjezd chystali či nechystali, proč se rozhodli pro trasu, kterou nakonec absolvovali ani nic třeba o tom, jak se na jejich nápad, jet stařičkým Formanem líbil či nelíbil jejich rodinám :). Bohužel. Podle mě by nějaké to obligátní „seznámení čtenáře s postavami“ knize přidalo na čtivosti.
Cestopis začíná odjezdem trojice z České republiky a autor čtenáři začne vyprávět o cestě na divoký východ: o předvídatelných i zcela nečekaných situacích, které dobrodruhy na jejich trase potkaly. Některé jsou úsměvné a jindy člověk klukům věří, že dostali pořádnou lekci ze „zahraniční reality Východu“, kterou by si už asi zopakovat nechtěli.
Autor píše poutavě a nevím proč se zpočátku příběhu snaží maskovat to, že má smysl pro nadsázku, inteligentní humor a umí tak i psát. Na začátku knihy každý svůj vtípek nepochopitelně „zazdí/ zabije“ tím, že se za něj jakoby omluví. Snad, aby se nedotkl čtenářů bez špetky smyslu pro humoru v krvi. Což je chyba, protože (ani) knihou se nikdy nemůžete zavděčit všem. Naštěstí s počtem napsaných stran „pozapomene na omluvy“ a čtenář si bude moci jeho vtipné postřehy vychutnat.
Kniha může být cenným pomocníkem obdobným dobrodruhům, jako je autor a jeho kolegové z Formanu, při plánování podobných výprav. Protože pokud budete pozorně číst, narazíte na rady, které nelze získat jinak než zkušeností (ideálně cizí, pak to tolik nebolí 🙂 ). Například pochopíte, že není moudré vypít úplatky pro celníky ještě v bezpečné vzdálenosti před celnicí, mít peníze a doklady v jedné šrajtofli a věřit v nesmrtelnost stařičkých vozů Škoda :). 
Martin Surovec vás vezme na výlet, na který nezapomenete. Nechte se zlákat s touhou po dálavách a odvahou malinko hraničící s naivitou: vydejte se s Třemi mušketýry z Čech téměř až na konec světa. Pokud nemáte třetího do party, nezoufejte a prostě si ho sežeňte. Třeba na internetu jako Martin – žádné výmluvy :). … A pak se po zásluze svezete i lanovkou!
Hodnocení: 92%
Za recenzní výtisk a parádní jízdu děkuji autorovi.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *