Recenze

Schovávaná

Tak tohle vůbec nebylo špatné a autorka Tereza Herzogová je pro mě velmi milým překvapením. Její společenský román SCHOVÁVANÁ v sobě ukrývá dostatek vztahových peripetií sladěných s humorem i vážností a já musím zkonstatovat, že tahle hra mě vážně bavila.

Název: Schovávaná
Autor: Tereza Herzogová
Nakladatelství: Albatrosmedia Motto
Rok vydání: 2022
Počet stran: 304

Šárka věří, že když udělá patou v zemi důlek, někde vyroste hora. Sní o tom, že se jednou bude živit psaním knih. Co na tom, že momentálně není jiná možnost než učit češtinu na maloměstské průmyslovce, vždyť každá hora se zvedá z údolí. V nížinách jejího života to ale právě chaoticky bzučí jako v úlu – matka randí s mladším kolegou, otec prchá k bigbítu a k pivu, bratr má silnou slabost pro marihuanu, babička trpí alzheimerem, cynický kolega srší nesnesitelným sarkasmem a Šárčin přítel David je čím dál tím víc mimo… vztah. A právě když si Šárka myslí, že hlouběji už v životě klesnout nemůže, potkává Ivana, charismatického spisovatele, který by byl dokonalý, kdyby nebyl čerstvě v důchodu. Šárka se zamiluje, a tak začne podivná hra na schovávanou. Kdo vyhraje? Kdo se nechá zapikat? A kdo ze hry odstoupí?

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Poutavý román Schovávaná je příběhem o životě, v kterém se hrdinové zmítají v partnerských vztazích, hledají sami sebe a možná i trochu toho štěstí. O životních trablech svých hrdinů píše autorka s optimistickým nadhledem, v kterém nechybí jemný humor ani světlá naděje ve stylu „hlavně se z toho nepo…“. 😉 V jejích vztahových lapáliích hraje prim generační rozdíl i život spjatý s působením na malém městě.

Příběh je vyprávěn er-formou a jeho hlavní hrdinkou se stává Šárka, která se vrací z pražského víru velkoměsta na rodnou hroudu maloměsta. Sledujete dění nejen kolem této sympatické postavy, ale i životní trable ostatních protagonistů, jež jsou na ni úzce napojeni. Rozvine se tak před vámi živé a do prostoru otevřené vyprávění, v kterém najdete vážnou i humornou notu.

Dneska, zítra, možná i pozítří si na to vzpomene, pomyslela si, přinese jí kytku nebo jí uvaří kafe. Ale pak to znovu celý spadne do pohodlných stereotypů zdánlivě šťastné rodinné idylky. Štěstí si s náma zase hraje na schovávanou, napadlo ji a zvedla oči do koruny břízy, jejíž zplihlé větve se nad ní pokojně skláněly. Je ale taky dost možný, že štěstí vůbec neexistuje, přemýšlela dál, anebo je dobře schovaný tam, kde ho nikde nehledá… A možná máme všichni moc velká očekávání a myslíme si, že štěstí je něco trvalého, homogenního a nekonečně velkého. A přitom je to ve skutečnosti jen malé, nepatrné světýlko skomírající v dlani. Nic, co by přetrvávalo a oslňovalo. Jen občasné zabliknutí majáku v moři šedivých dní.

Začátek se u mě odehrával ve stylu soukromé hry na schovávanou s autorkou Terezou Herzogovou. Měla jsme pocit, že se mi do rukou dostal další průměrný román české autorky, který sice neurazí, ale nijak výjimečně ani nenadchne. Nemohla jsem se víc mýlit. Po pár stránkách jsme našly společnou řeč, v které nebylo nevyřčených slov ani plytkých frází a dokonalé souznění, jak s postavami, tak s vystavěným dějem, ve mně navodilo pohodu i příjemné rozpoložení.

Tato sympatická mladá autorka má velmi čtivý styl psaní, který sice občas drhne v zatáčkách (jednodušší statě se střídají s velmi vyváženými a vyzrálými částmi, které naštěstí převládají), ale atraktivní hlavní dějová osa vše vynahrazuje a proudící energie i živočišnost skrývající se za příběhem vás okouzlí a velmi dobře pobaví.

Jedna z věcí, která mě na knize fascinovala, bavila a dokonale sladila moji chuť s autorkou, byly „pomocné berličky“ spadající do časů mého dospívání. Setkáte se tak s poezií Václava Hraběte, texty Vladimíra Mišíka i hudbou The Beatles. Za toto bigbeatové prostředí, do kterého byl děj zlehka a s citem obalen, dávám palec nahoru.

Příběh je proložen myšlenkovými moudry, kterými ale není marnotratně přehlcen, ba naopak působí na čtenáře velmi nenásilně i mile a společně s přesně nadávkovaným množstvím postav se z této „hry“ stává návyková zábava, od které se vám nebude chtít odcházet.

Román Schovávaná se mi velmi líbil a určitě si ráda přečtu i další autorčin knižní počin. Její příběh mi trochu připomíná tvorbu slovenské autorky Kataríny Gillerové a tu já můžu. 😉 Pokud máte rádi oddechovky, které s sebou nesou přidanou životní hodnotu, dokáží čtenáře pobavit svým jemným humorem a svěžím stylem vyprávění, pak směle sáhněte po tomto románu a užijte si ho stejně jako já.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔

Za velmi pohodový příběh, který se čte „skoro“ sám děkuji autorce Tereze Herzogové. Knihu Schovávaná můžete pořídit na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *