Pojďte se vydat do bájné krajiny, kde vás může potkat cokoliv a stát se ty nejnepravděpodobnější věci, které vám utkal autor Otomar Dvořák ve své fantazii. Nechte se unášet fantasy příběhem, který vás bude bavit.
Název: Sekera Strážců
Autor: Otomar Dvořák
Nakladatelství: Černý drak
Počet stran: 338
Rok vydání: 2016
Jan žije se svým otcem a babičkou v Chalupě, jak vesničané nazývají roubenou samotu nedaleko lesa, v poklidném Údolí a čeká, až převezme úděl Strážců. Už jeho otec i děd byli Velkými Strážci, kteří hlídali lesní hranici obydleného kraje. Nebezpečí, které se ukrývá za hlubokým lesním hvozdem, může kdykoli udeřit a zničit vše co mu bude stát v cestě.
Král Arnulf první kdysi ustanovil deset Strážců, z nichž každý měl hlídat svěřený úsek hranice. Odznakem jejich moci se stala zvláštní sekera, vyrobená permoníky ze Železných hor. Strážci svůj úkol nezvládli. Někteří zradili, jiní podlehli strachu. Říše byla rozbita, každý kraj si žije sám pro sebe a všechny jsou pod nadvládou zla. Jediný pradědeček Jana uhájil svěřené Údolí. Tragédie, která postihne celou rodinu, donutí Jana, aby se vydal na svou pouť, a pouze na něm záleží, zda zabrání temným silám uchopit moc do svých rukou. Nebude ale sám, trpaslík Gnóm mu bude dělat společnost a dívka Modroočka bude ve svých myšlenkách celou cestu s ním. Jan s Gnómem se vydávají na nebezpečnou a dobrodružnou cestu do Gidžichova sídla v ledových Severních horách. Jejich pouť provázejí skalní obři, čarodějnice, trpaslíci a mnoho dalších temných stínů, u kterých nikdy nevíte, zda jsou dobrého či špatného ražení. Podaří se Janovi svěřený úkol splnit a projít nebezpečnými nástrahami? Nebo to bude právě Modroočka, která se stane nepřízní osudu poslední nadějí pro všechny lidi v Údolí?
V tu chvíli se ozval z hrdel všech permoníků užaslý vzdech: znělo to jako průvan v podzemních slojích. Odlesk plamene totiž zajiskřil na břitu sekery zastrčené za Janovým opaskem.
„Sekera ze Železných hor!“ vykřikl vůdce permoníků. „Velká a mocná sekera. Nádherná práce! Životní dílo kováře Měděnky!“
„Neměl jsi ji ukazovat,“ mumlal Gnóm znepokojeně.
„Proč?“ podivil se Jan. „Spíš se divím, že mě to nenapadlo dřív. Copak nevidíš, jakou u nich sekera vzbuzuje úctu? Teď už se nám určitě neodváží odporovat.“
„Nepozdravili a nepodali občerstvení,“ trval na svém Gnóm, „a navíc mi pošlapali čepičku. Takovým tvorům nevěřím. Jak praví přísloví: Neříkej včelám, že jíš med!“
Přiznám se, že nejsem kovaným fanouškem fantasy, moje zkušenosti s tímto žánrem začínají u Bilbo Pytlíka a končí u Froda Pytlíka. Takže s velkou opatrností jsem vzala do ruky knihu Sekera Strážců a očekávala pro mě náročné čtení. Ovšem hned první strany knihy mě přesvědčily, že se není čeho bát. Vplula jsem lehce do příběhu, který mě okamžitě chytil do svých spárů a nepustil celou četbu. U všech vousů starýho Kručinky, to byla ale jízda!
Kniha je samotným autorem věnována Karlu Jaromíru Erbenovi a je to na ní znát. Otomar Dvořák do svého příběhu mistrně zakomponoval staré zvyky i nadpřirozené bytosti známé z našich luhů a hájí jako Hejkala, Moranu, polednici, Rusalky i jezinky. Mnohokrát si při čtení vzpomenete na Kytici a znova se vám vybaví dávno zapomenuté balady.
Příběh je rozdělen na tři části: Královská cesta, kde Jan prochází zatěžkávajícími zkouškami, jež ho mají přivítat do světa dospělých. Jeho spolucestujícím je moudrý, ukecaný trpaslík Gnóm, který je ozdobou celé knihy a jeho mnohá přísloví vás dozajisté pobaví: „Kdo nic nejí, nespadne do polévky!“, „Liška tě neolizuje z lásky, ale z hladu!“, „Nespi v trávě v době senoseče!“, „Nepochvaluj si teplo, když ti hoří kalhoty!“
V druhá části Modroočka je hlavní hrdinkou dívka, která má ve svém srdci pouze jednoho chlapce a to Jana. I ona se vydává na dalekou pouť světem, aby zachránila svého milovaného a ani ona se nevyhne smrtelným nebezpečím, které na ni čekají. Společnici ji dělá mrňavé stvoření Myška.
Závěrečná část má název Gidžich. Nastane věk Gidžicha? Rozhodující boj s Pánem nicoty svede i Modroočka.
Celá kniha je vhodně doplněna ilustracemi Adély Vychopňové, které se opravdu zdařily a ještě více vám přiblíží celý pohádkový příběh.
Otomar Dvořák ve své knize uplatnil nejen svou bohatou slovní zásobu – jeho podrobné popisy prostředí i proložené květnaté básně dodávají punc literárního skvostu, ale i zkušenosti s beletristickými díly z oblasti historie, sci-fi, fantasy a hororu.
Jediné mínus u této knihy vidím, tedy spíše nevidím, v jeho maloformátovém provedení. Pro nás obrýlené čtenáře to není až tak pohodové čtení a komfortu velkých písmen se zkrátka nedočkáte.
Kniha prošla sítem i 12letého čtenáře: „Jo, je to dobrý.“ Takže tak 🙂 .
Hodnocení: 92 %
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Černý drak.
