Recenze

Šesté dítě

Minulost detektiva Sama Portera je zahalena tajemstvím a jediný klíč, který k ní existuje, drží v ruce vrah Anson Bishop. Podaří se otevřít zrezlé panty dveří do vzpomínek nebo už navždy zůstanou zavřeny a ukryty pod nánosy pavučin tajemství? Vraždy podle moudrých opic dospěly ke svému nečekanému a šokujícímu konci.

„Špatné věci se dají pohřbít, ale potom mají sklony vyhrabávat se z hlíny zpátky na světlo. Ty tvoje už si pro tebe jdou a mají vztek.“

Název: Šesté dítě

Autor: J. D. Barker

Nakladatelství: Domino

Rok vydání: 2020

Počet stran: 512

Detektiv Sam Porter je podezřelý ze zločinů, které má na svědomí Anson Bishop alias Opičí vrah. Všechna vlákna vyšetřovaní vedou a ukazují právě na Sama a jeho kolegové už dávno netuší, komu vlastně mají věřit. Vzpomínky Sama jsou zahaleny mlhou a jediným pojítkem s jeho minulostí jsou deníky Opičího vraha. Nejen v Chicagu, ale i na jiných místech jsou rychle po sobě objevena mrtvá těla, v jejichž blízkosti se nachází pořád stejná slova – Otče, odpusť mi. Jak je možné, že všechny stopy ukazují na Sama, který je momentálně nedobrovolně držen na policejní stanici? Stihnul tuhle všechnu hrůzu napáchat ještě před svým zadržením? Kdo je tady oběť a kdo je vrah? Světlo do rozluštění celé záhady nevnese ani Anson Bishop, který se nechá dobrovolně zatknout, aby i on přišel se svou troškou do mlýna a ještě víc celý případ zamotal. Hlavy padají a nikdo už nikomu nevěří. Boží mlýny melou pomalu ale jistě a odhalená pravda je ještě krutější a nepředstavitelnější než by si kdo byl pomyslel…

„Vzpomínky jsou jako voda. Umí zmizet do tenké praskliny ve zdi, kapku po kapce, ale nikdy úplně nezmizí. Jen se vpijí do stěny, která je nasaje a zvlhne. A když už pak nedokáže víc pojmout, najde si voda cestu zpátky na světlo. Stačí, když je necháš plynout. Určitě už se ti tlačí ven.“

Třetí závěrečný díl trilogie Sam Porter se jmenuje Šesté dítě a jeho tempo je doslova vražedné. Rozhodně se jedná o důstojné a zároveň překvapivé ukončení, které se vám ještě dlouho po dočtení bude stále převalovat v hlavě.

Začátek knihy navazuje přibližně tam, kde skončil předchozí díl Pátá oběť a pokud knihy nečtete hned po sobě, je možné, že v první třetině knihy budete trochu tápat a dolovat vzpomínky z paměti stejně jako já. Nicméně paměť je nevyzpytatelná a kupodivu dost slušně se mi začal vybavovat celý případ. Na pomoc mi přišel i autor J. D. Barker, který se sice nijak podrobně k minulým věcem nevrací, ale přeci jenom vám občas nějakou tu indicii předhodí.

Opět vás čekají krátké kapitoly, které vždy skončí v ten nejnevhodnější moment pro čtenáře a autor si tak stále udržuje vaši pozornost i zvědavost, takže přinutit se knihu odložit je skoro nadlidský úkol. Celý příběh je vyprávěn z několika úhlů pohledů, ať už Sama, Ansona, ostatních detektivů apod., takže sledujete několik dějových linek, které vás vedou do samého středu případu a v závěru se spojují v jeden hlavní tah. Tyto pohledy jsou proloženy zápisky z deníku Ansona Bishopa, který se vracejí do minulosti Opičího vraha a přibližují tak čtenáři celý spouštěcí mechanizmus případu. Právě tento deník jsem doslova hltala a snažila se co nejrychleji dobrat jeho závěru.

Napětí, které autor pomalu stupňuje až do neuvěřitelných otáček, žene celý příběh mílovými kroky ke svému konci, který zkrátka nemáte šanci uhodnout. Pokud někdo ze spisovatelů detektivek má talent zmást čtenáře tak dokonale, že si nakonec není jist ani svým jménem, pak je to rozhodně J. D. Barker.

„Co to…“ Ta slova unikla Nashovi ze rtů, zatímco se snažil pochopit, co má před sebou.

„Mučil ho,“ řekl Eisley. „Skoro na každém centimetru kůže. Někdo na něj psal žiletkou nebo možná skalpelem. Neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo, nečiním zlo… Pořád dokola. Na několik místech jsem našel i slova Ty jsi zlo. A na čele má napsané Já jsem zlo.“

Mírná překombinovanost, které se autor nevyhnul, dává čtenáři chvílemi pocit zmatenosti a nejasnosti. Tím, jak vás autor stále dokola mystifikuje a odvádí vaši pozornost jiným směrem, ve kterém do hry přibírá další aktéry příběhu, vám vzniká v hlavě změť jmen a prostředí, ale hlavní linie příběhu naštěstí zůstává stále přehledně uchopitelná a i když autor nešetří zvraty, skvěle se v ní orientujete.

Hlavní postavy neopustily svou charakteristiku z předchozích dílů, ba naopak ji ještě více prohloubily. Vrah je šílenější a jeho metody propracovanější a Sama budete zbožňovat i litovat zase o trochu víc než minule.

Co říct na závěr? Pokud máte rádi napětí, brutální vraždy, inteligentní vyšetřovatele a dobře vystavěnou zápletku, pak kniha Šesté dítě je určena právě vám. Tuhle skvělou trilogii šíleného vraha si rozhodně přečtěte, a pokud mohu doporučit, vezměte to postupně, na přeskáčku se číst nedají. Začněte prvním dílem Čtvrtá opice a pak už vás nic neodradí od dalšího pokračování v podobě Páté oběti a závěrečným dílem Šesté dítě. Já osobně tuto detektivní thrillerovou záležitost řadím mezi mé TOP knihy.

Hodnocení: 100 %

Autor: Veronika Es.

Recenze primárně zpracována pro portál https://www.chrudimka.cz/. Tímto děkuji za možnost převzetí.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *