Román SRPNY otevírá naléhavé téma, které dokonale mění pohled na realitu. Jak snadno lze přijít o zdravý rozum v područí manipulátora vám nabídne příběh Daniely a ačkoliv to není čtení nijak veselé, jsem nadšená ze stylu psaní českého autora Jakuba Stanjury.
Název: Srpny
Autor: Jakub Stanjura
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2023
Počet stran: 183
Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s podivnou pravidelností — každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá.
Jakub Stanjura v románu originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu — zvláštní formy manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o vlastní racionalitě, paměti i celkovém vnímání reality.
√ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √
Román Srpny je zvláštní nejen svým názvem, ale i vnitřkem, který je intenzivní, neodbytný a nenechá vás v klidu. Příběh o manipulaci, která vám zkreslí realitu až na doraz i o toxických vztazích, které se vám zažírají pod kůži, vás vnoří do bolestného i fascinujícího vyprávění.
Příběh je vyprávěn er-formou a po celou dobu sleduje dění kolem hlavní postavy Daniely. Čtenář dostane k dispozici pouze každoroční srpen jejího života po dobu sedmnácti let a úplně to stačí. Tyto srpny jsou totiž natolik stísněné a bolestné, že je doslova protrpí s toxickým vztahem v zádech, který ji poskytne nejen vlastní rodina, ale později i její přítel. Síly na nerovný boj i energie postupně mizí a nahrazuje ji absolutní odevzdanost a ztráta reality.
Štěpán nic neříká, kouká na ni, ale spíš přes ni, nevidí ji, nevidí nic z toho, co by potřebovala, aby viděl. Chtěla by si rozpárat kůži, vysypat z těla všechny těkavé pocity na zem a ukázat mu, co s ní dělají roky neustálého uvažování nad matkou, sestrou a ji samotnou. Potřebovala by, aby pochopil, jak ji tenhle trojúhelník zevnitř rozleptává, jak je pro její tělesnou podstatu důležité, aby se o násilí, kterému přihlížela, mluvilo. Potřebovala by, aby pochopil, jak moc touží po létě, kdy by jí sny nepřehrávaly černé obrazy z dětství.
Ale nakonec už nic neřekne.
Moc se mi líbí styl psaní Jakuba Stanjury. Jeho prvotina má v sobě úspornost, naléhavost i nevtíravost a nutí své čtenáře přemýšlet, přehodnocovat i polemizovat nad silným pocitovým textem. Nenápadné intenzivní vyprávění vás uzavře ve svém ději a kromě vás tam není pro nikoho jiného místo. Jako kdyby autor psal knihu jenom a pouze pro vás. Vám chce ukázat nebezpečí i hrozbu, kterou můžete očekávat i od svých nejbližších, vás chce varovat a možná i trochu vyděsit svým příběhem.
Stejně jako manipulátor svoji oběť neustále přikrmuje, aby u ní docílil kýženého efektu, tak i autorův příběh nabírá na návykovosti a s každou další stránkou navyšuje váš zájem až k fascinaci. Se zatajeným dechem sledujete vývoj či „degeneraci“ hlavní postavy, která se vám hluboko otiskuje do vědomí a neustálými myšlenkovými pochody nahlodává a klepe i na vaši realitu. Obklopuje vás hutná atmosféra, která má tíživý vliv na vaši duši a letmými „nakousnutími“ vás ještě více noří ke dnu, ale zároveň vás nenechá úplně padnout. Stále si udržujete lehký odstup, aby vás příběh nesemlel.
Chcete vědět, co se stává každý rok v srpnu naší hrdince? Čím to, že přečtení knihy může bolet? Poohlédněte se po románu Srpny, a pokud se stanete vnímavými čtenáři, odpovědi, které naleznete, budou ve vás doznívat ještě mnoho dní po přečtení. Já jsem s Jakubem Stanjurou velmi spokojena a jeho prvotina se pro mě stala výživným čtením, kterému jsem sice s těžkým srdcem, ale důvěrou naslouchala.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Za nevšední čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Host, na jejichž stránkách si můžete knihu Srpny pořídit.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
