V bitvě o Stalingrad – dnešní Volgograd (podzim 1942 – zima 1943) – Rudá armáda dobyla historické vítězství, kdy posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu a jeho spojencům značné materiální i lidské ztráty. Dodnes se jedná o jedno z největších válečných střetnutí všech dob. Pojďte a nechte si panem spisovatelem Miloslavem Jenšíkem vyprávět příběh o zkoušce lidské odvahy a vůle zvítězit – mimochodem: sebemenší chyby se v této zkoušce trestaly smrtí…
Název: Stalingrad
Podtitul: KAŽDÝ DŮM, KAŽDÉ OKNO, KAŽDÝ KÁMEN
Autor: Miloslav Jenšík
Nakladatelství: Epocha
Rok: 2018 – 2. vydání (přepracované)
Počet stran: 112 + 16 stran fotopříloha
Oficiální anotace
Bitva o Stalingrad byla nejvýznamnějším a rozhodujícím střetnutím německých a sovětských vojsk na východní frontě. 
Byla nejen opotřebovávací bitvou, ale také psychologickým střetnutím dvou koncentrovaných vůlí. Šlo o mnohem víc než o jedno město. Vojáci, kteří se do sebe zuřivě zakousli v hromadách sutin z domů, v nichž ještě nedávno žili lidé, na donekonečna rozrývaných svazích Mamajovy mohyly, v odpadních kanálech, den ode dne chápali víc a víc, co je v sázce. V nepřetržitých srážkách stovek malých úderných skupin narůstala do absolutní hodnoty fyzická i psychická odolnost, iniciativa, odpovědnost a vynalézavost i toho posledního pěšáka. Osud města visel na vlásku. Obránci drželi místy už jen uzoučký proužek břehu, z kterého mohli být smeteni jediným úderem. Do krajnosti vyčerpaní vojáci, trosky původních jednotek, však dál vedli svou svatou válku. Linie bojů byla tisíckrát zalomená čára bez ustání měnící podobu. Nebyly tu dvě fronty a mezi nimi země nikoho – jen trojrozměrný labyrint, ve kterém se úderné skupiny vzájemně napadaly zepředu i zezadu, zprava i zleva, shora i zdola… (Foto zdroj)
“ … Na ukrajinských nádražích stojí dlouhé vlaky s výstrojí, bez které℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘
fotbalu a Kronika českého hokeje získaly výroční ceny nakladatelství Olympia, Zlatá kniha ledního hokeje Cenu Egona Ervína Kische, udělovanou Klubem autorů literatury faktu. Autor knižně navázal na svou dlouholetou časopiseckou tvorbu z historie II. světové války, v polovině 80. let oceněnou tehdejším Svazem protifašistických bojovníků a dvojnásobným udělením výroční novinářské ceny. V Nakladatelství Epocha vyšly jeho knihy Skoncujeme s nimi! Varšava musí být zničena! (2011), Anthropoid kontra Heydrich (2011) a Commandos útočí! Nájezd na Saint Nazaire (2012), Stalingrad (2013), Červené máky na Monte Cassinu (2014). (Foto: Miloslav Jenšík, zdroj, text (zkráceno, upraveno KM) : Epocha)
pojal svou monografii o Stalingradu beletristicky, vypráví ho z pozice „vševědoucího“ vypravěče v historickém prézentu. Už tento fakt publikaci bezpečně odlišuje od všech ostatních na stejné téma a je na každém čtenáři, jak mu tento styl psaní „sedne“ či „nesedne“. Já jsem od knihy čekala „něco jiného“, ovšem co mě nejvíce překvapilo – že autor knihy „zapomněl“ v textu zdůraznit Stalinův rozkaz „Ni šagu nazad!“ (roz. č. 227) a urputnou obranu města, která se změnila v bezprecedentní jatka na obou stranách barikád, čtenáři podává velmi idealizovaně – jako čistý důkaz hrdinství a vlastenectví rudoarmějců, přičemž je známo, že „měli na vybranou“: kulku od fašistů nebo z vlastních řad, protože podle Stalina zemřít za vlast je pocta, zatímco ústup je vlastizrada… (Foto: gen. Friedrich Wilhelm Ernst Paulus, zdroj.)
(Foto: Vasilij Grigorjevič Zajcev – zcela vlevo, zdroj) Autor navíc v knize (str. 101) konstatuje, že příběh o „souboji odstřelovačů“, který byl použit ve filmu Nepřítel před branami slyšel na vlastní uši od samotného Zajceva, zatímco jiné zdroje tvrdí, že major Köningse vůbec neexistoval…
Mně se kniha četla hezky, díky menšímu rozsahu jsem jí přečetla během pár hodin. Pokud máte rádi historii podanou beletrizovaným způsobem, doporučuji. V opačném případě – pokud fandíte tabulkám, statistikám, podrobným rozborům vojenských situací apod. – se možná dočkáte zklamání. (Obr.: Z filmu Nepřítel před branami)
