Tuto knihu slovenský autor Jozef Karika napsal pro všechny, kteří se rádi bojí a přitom dopředu moc dobře vědí, že si tím určitě přivodí další probdělou noc, kdy si při rozsvícené lampičce zase budou nadávat za to, že jsou “ jak malí “ a “ proč to sakra četli… „.
Název: Strach
Autor: Jozef Karika
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2016
Počet stran: 272
Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili.
Summa summarum
Přebal knihy STRACH u nakladatelství Argo je tak trochu nicneříkající, ale jiná nakladatelství ( např. Ikar ) zvolila na obálku knihy pohled z namrzlého okna na zasněženou planinu, takže vám tím malinko napoví, že se hororový „Strach“ bude odehrávat v zimě. Konkrétně, “ když teploty klesnou pod – 40 °C „.
V hlavní postavě je lehké najít sympatie hned od začátku příběhu, určitě každý máme ve svém okolí někoho, jako je Jožo Karský. To je vcelku tuctový, životem unavený třicátník, který se musí vrátit domů, kde to nikdy neměl rád. Jožo po rozchodu se svou přítelkyní a výpovědi z práce jde zpět do bytu svých rodičů v horském ospalém městečku Rožumberok. Tady kdysi nechal svou první lásku, své kamarády z dětství a vzpomínky, které by nejraději vymazal z paměti. Bohužel zjišťuje, že některé věci, i když se staly kdysi dávno, ovlivní lidský život úplně definitivně a jednoduše navždy, ať člověk předstírá jak chce a co chce. Kniha má ze začátku spíše poklidné tempo a čtenáři brzy dochází, že Jožo se vlastně od mala v bytě rodičů, do kterého se znovu stěhuje, příšerně bojí. Zvolna se seznámíme s Jožovými kamarády, s jeho despotickým otcem a rodinnou tragédií: Jožova starší sestra Alice se před 27 lety ztratila za třeskutého mrazu a její zmizení se nikdy nepodařilo objasnit. Očitými svědky byli právě Jožo a jeho kamarádi, pro něž tento zážitek byl natolik traumatizující, že ani v dospělosti o tom nejsou schopni spolu na rovinu mluvit. Ve starém bytě ožívají polozapomenuté děsy, úzkosti a pěkně paranoidní stavy. A ke všemu přichází arktické mrazy, ve kterých se zvířata chovají hodně zvláštně a sousedům se ztrácí děti …
Autor vsadil na klasiku: přenos dobře popsaného strachu a úzkostných stavů velice dobře a spolehlivě funguje a ať je čtenář sebe otrlejší, pokud se tragédie a nechutnosti týkají dětí, tak ho autor dřív nebo později k pocit strachu dožene.
Knížka se čte velice hezky a skoro sama.
Příběh není nijak komplikovaný a autorovi tleskám, že se mu přede mnou povedlo do poslední kapitoly utajit, jak to vše dopadne… Takže hurá, žádný předvídatelný konec, děkuji! Naopak mi pan spisovatel v poslední kapitole nachystal celkem velké překvapení.
Někteří čtenáři autorovi zazlívají podobenství příběhu s kultovním Kingovým hororem “ TO ( angl. orig. IT ) „, ale mě to nijak netrápí a navíc sám autor se inspirací touto klasikou nijak netají, naopak otevřeně se k ní hlásí. Nad knihou zaplesají i milovníci tajemna: najdou zde zmínky o zmizelé sovětské expedici Djatlova i pohanských bozích a magických rituálech.
Knihu tedy určitě vřele doporučuji všem, kteří si adrenalin do žil rádi vpravují právě strašidelným příběhy, ve kterých ožívají tmavé kouty místností a podezřelé stíny a kde si nikdo nemůže být jist ani tím, co sám vidí a slyší. Ano, přiznám se: já jsem se bála hodně.
Moje hodnocení (jako ve škole): 1
V procentech: 95%
