Tajemná zahrada

Jen pár knih patří mezi tituly, které se neomrzí a „dají se číst“ v každém věku. Mezi ně jednoznačně řadím TAJEMNOU ZAHRADU autorky Frances Hodgson Burnett. Ta se od roku svého vydání – r. 1911 – dočkala mnoha opakovaných vydání, divadelních i filmových zpracování. V novém, českém překladu ji vloni vydalo NAKLADATELSTVÍ LEDA. Pojďme se na ni společně kouknout ?…

Název: Tajemná zahrada

Autor: Frances Hodgson Burnett

Překlad: Lumír Mikulka

Ilustace: Kateřina Bažantová Boudriot

Nakladatelství: Leda

Edice: Démanty literatury

Rok: 2020

Počet stran: 336

Podle oficiální anotace

Z Mary se během několika hodin stává sirotek a za několik dní musí opustit koloniální Indii – jediný domov, který dosud poznala. Vydává se ke vzdáleným příbuzným do Anglie, jenže v jejich velkém tmavém domě, který má snad stovku většinou nepoužívaných, zamčených pokojů – nejméně jeden z nich ovšem ukrývá tajemství – se cítí, jako by zůstala na světě úplně sama. Zvlášť když člověk všude kolem narazí napřed na lány nudných zelinářských záhonů a za nimi pak na nekonečná pustá vřesoviště. Tajemná zahrada je příběh o skrytých silách a zřejmých nádherách přírody, o jejím ohrožení a o úsilí, jež ji dokáže navrátit k novému životu, je to vyprávění plné tajemných náznaků, znepokojivých psychologických momentů, překvapivých odhalení a hlubokých, fantastických záhad. Vyprávění, jež se staví s porozuměním ke složitostem života, k otázkám dobra a zla a hlavně k nám, kteří ono dobro i zlo zosobňujeme. V nejnovější filmové verzi z r. 2020 září Colin Firth a mladinká Dixie Egerickx (Foto z filmu, zdroj).

℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

O autorce

Frances Eliza Hodgson Burnett (24. listopadu 1849 Anglie – 29. října 1924 USA) byla anglo-americká prozaička a dramatička. Celý život porušovala pravidla a ač své formální vzdělání ukončila v 13 letech, stala se oblíbenou autorkou. Ve viktoriánské době, kdy pouze minimum žen pracovalo, spisovatelka šokovala své okolí dvěma sňatky a následnými rozvody, přičemž jeden z jejích manželů byl o 10 let mladší. Její současnice k ní mohly obdivně vzhlížet: vyhrála soudní spor s revolučním zákonem o autorských právech, který autorům nahradil zisky z her založených na jejich dílech. Jako obhájkyně práv žen podepsala před Sněmovnou reprezentantů petici spisovatelů o volebním právu žen v roce 1910. Frances Hodgson Burnett napsala romány pro dospělé, dětské knihy a povídky – celkem 52 románů a 13 divadelních her. V roce 1886 se titulu s názvem Malý lord Fauntleroy, o kudrnatém chlapci po vzoru jejího syna Viviana, prodal půl milionu kopií. … A vyčerpaná a chudokrevná trpěla nervovými poruchami. Její stresující manželství, hořké rozvody a smrt jejího dospívajícího syna Lionela v roce 1890 jí způsobily deprese. Útěchu našla v tom, co nazývá „romantickým přátelstvím“, s editorkou časopisu Harper’s Bazaar Elizabeth Garverovou. V roce 1897 se Burnett usadila v Maythamu a její hry vydělávaly 1 000 dolarů týdně. Venku pod stromy omládla. The Secret Garden (1910) byla napsána mezi stovkami růží na jejím panství Plandome. Poslední roky života strávila v rozlehlých zahradách, zemřela v roce 1924. (Foto: Frances Hodgson Burnett, text – přeloženo, upraveno, zkráceno KM-  zdroj). ℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

“ … Mary se znovu zhluboka nadechla, protože byla nervózní, odsunula dlouhý pohupující se břečťanový závěs a zatlačila do dveří, které se pomaličku otevřely. Mary vklouzla rychle dovnitř, dveře za sebou zavřela, zůstala stát zády k nim a rozhlížela se kolem. Dech se jí zrychlil vzrušením, údivem a radostí současně. Stála uvnitř tajemné zahrady. … „

Summa summarum

Přiznám se, že knihu Tajemná zahrada si mé infantilní Já vybralo kvůli ilustracím – jsou nádherné ?! A o to příjemnější překvapení bylo, když jsem zjistila, že obsah je taktéž více než „hezký“ ?. Začátek příběhu, kdy malé Angličance Mary zemřou rodiče a ona zůstane v předaleké Indii sama, mě přikoval ke knize. A já jsem okamžitě světu mladinké, protivné, sebestředné, všeobecně neoblíbené „ošklivky“ propadla… Samozřejmě, že dospělému čtenáři, je od prvních stránek jasné, že nehezká, sobecká holčička nezůstane nesnesitelnou protivou až do poslední stránky ?, ovšem o to víc čtenáře samotný Maryin „přerod“ překvapí: jak ho autorka realisticky popisuje. Pomaloučku všechny změny do postavy „zaseje“ a citlivě graduje. Nijak „netlačí na pilu“ a malé holce dovolí, aby k nejdůležitějším poznáním lidského života došla tak, jak se to děje i ve skutečném životě: sama, postupně – krok za krokem a téměř kouzelnou shodou mnoha okolností, , kterou mívá na svědomí asi sám „Osud“… Zázračnou proměnou v románu neprojde pouze hlavní hrdinka, ale i ostatní „stěžejní“ postavy. Krásný příběh – o tom že člověk nemůže být zároveň milující a zatrpklý, pečující a sobecký či přátelský a sebestředný – paní spisovatelka zasadila do nádherných kulis květinové zahrady, které byly v její době – viktoriánském období – populární. Stejně jako její současníci – spisovatelé i ona příběh okořenila ponurou atmosférou tajuplného domu, které skrývá tajemství. Nechybí zamčené pokoje a utajený syn… Kniha se mi moc líbila, doporučuji malým i velkým ?.

Hodnocení:       

Za kouzelnou knihu, která již 110 let zas a znovu oslovuje staré i mladé čtenáře, děkuji   nakladatelství Leda  .