Jsem nepoučitelná. Po přečtení Strachu pana spisovatele Jozefa Kariky jsem tři noci probděla s rozsvícenou lampičkou a po koberci naschvál nechávala neuklizené Lego kostky doufajíce, že i případné plížící se přízraky či vraždící maniaci taky kvílí a sprostě klejí, když po kostičce uklouznou… Vím, že jsem „posera“ a že mám bujnou fantazii a stejně jsem Trhlinu začala číst. Navíc v 22 hodin v neděli, po té, co manžel zmizel na noční směnu do práce, takže ráno jsem v zaměstnání vypadala skoro tak v pohodě a příčetně jako Walter Fisher, jehož nešťastný osud zpečetěný v blázinci uvozuje Karikův horor. Protože jsem četla celou noc, jen abych věděla, jak to dopadlo!
Název: Trhlina
Autor: Jozef Karika
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 336
Veľká Tribeč, foto zdroj: vypadni.sk
Kniha vypráví o prapodivném zážitku Igora – čerstvého inženýra – který jemu a jeho přátelům absolutně změnil celý dosavadní život a nyní se o něj chce podělit s co největším počtem lidí. Proto si vybere pana spisovatele Kariku, aby o jejich zážitku napsal knihu. Autor tvrdí, že přesně takto jednoduše jeho kniha vznikla a dál je jen na vás, či tomu budete věřit nebo ne. Což vlastně platí pro celou knihu… Kniha má tedy být zbeletrizovaný přepis nahrávek, které byly pořízeny při setkáních autora s Igorem, přičemž Igorovo vyprávění je doplněno četnými „poznámkami pod čarou“, kde jsou uvedeny internetové zdroje, které dokonale „jdou na ruku“ tomu, co Igor tvrdí. A právě tento moment, kdy čtenář zjistí, že se nejedná „o pitomoučkou fikci“, je jeden z velice znepokojujících faktorů, který nejen vás, ale i mnohé další nakonec donutí si přiznat, že se skutečně bojíte jít po tmě sami do lesa.
Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Foto: Jozef Karika jako filmový lesník Samšály – další nezvěstný / oběť „Trhliny“, kterou si pan spisovatel zahrál ve filmové adaptaci svého románu. Zdroj:Hashtag – Zoznam
- O čem je Trhlina?
O Igorovi a jeho zvědavosti, která ho přivede na stopu záhadě, která se možná už celé věky skrývá v pohoří Tribeč. Igor díky brigádě na stavbě najde trezor a k němu kupodivu i klíč. A protože se jedná o starou vilu, která dříve sloužila jako psychiatrická léčebna je Igor nejdříve trochu zklamaný, že jeho nálezem je „jen“ zdravotnická dokumentace pacienta jménem Walter Fisher. Ten se ve třicátých letech ztratil na Tribeči a objevil se až za tři měsíce: pořezaný, potrhaný a zcela zmatený tak, že se z šoku již nikdy nevzpamatoval. Tento příběh osloví Igora natolik, že mu už nevadí, že v trezoru nebylo „nic lepšího“ a pátrá dál. S údivem přijde na to, že obdobných záhadných zmizení je v dané lokalitě mnohem více a tak se rozhodne zjistit, „jak je to doopravdy…“. Spolu se svou přítelkyní Miou, průvodcem Davidem a ezoterickým fanouškem se vydává vstříc Slovenskému Bermudskému trojúhelníku…
- Proč je kniha tak děsivá?
Ne, netečou zde cisterny krve ani se v románu neprohání žádný bestiální sadista. V knize narazíte na mnohem děsivější věci.
Třeba ticho. Je tam, kde vůbec být nemá. Děsivé ticho, ve kterém neslyšíte žádné zvuky, které do lesa patří anebo najednou z ničeho nic absolutně vůbec nic neslyšíte. A pak vás naopak zase děsí právě zvuky, které jsou cizí nebo sice víte, o jaké zvuky se jedná, ale zároveň víte, že tohle v lese slyšet NEMŮŽETE, protože to do lesa nepatří. Nebo slyšíte sice správné zvuky, ale ze špatného směru anebo ve špatnou chvíli… Jednoduše v lesích na Tribeči se můžete dostat do bodu, kde je všechno nějak jinak, špatně, cize… Po překročení jisté meze najednou nevíte, kde jste a když máte konečně radost z toho, že jste objevili známý orientační bod, radost vás přejde, protože zjistíte, že je JINÝ, I KDYŽ JE STEJNÝ…
Summa summarum
Ano, bála jsem se hodně. Tak už to vypadá, že mě dokáží vyděsit jenom knihy od Kinga a Kariky. A pokud tedy nechci mít Strach, že mám Trhlinu ve čtenářském deníku hororů, musím si pěkně za světla přečíst ještě alespoň Tmu 🙂 . Knihu 100%-ně doporučuji! Je pravda, že hlavní hrdina Igor by asi nebyl nikdo, koho bych v běžném životě považovala za sympatického mladíka, ale o to v příběhu v podstatě vůbec nejde. Ani jeho přítelkyně mě nijak nenadchla, je v knize popsaná tak, že mně připadá jako tuctová naivka, ale o to lépe „jejich realita“ zrcadlí události, kterými si v příběhu projdou. Čtěte a uvidíte, že úplně obyčejný výlet běžných lidí může změnit pohled na vše, čemu říkáme realita a nakonec nám „pošahaní“ fyzikové, kteří dokazují existenci paralelních vesmírů a alternativních realit, přijdou jako “ jediní týpci, co jsou aspoň trochu v obraze“ 🙂 .
Hodnocení (jako ve škole): 1
V procentech: 98%
Letos přišel do kin stejnojmenný film, upoutávka viz. video dole…
