Nechte se zlákat mladou českou autorkou Veronikou Šulcovou a vydejte se na dlouhou cestu – z České republiky na Haiti. Vízum netřeba 🙂 , stačí, pokud se rozhodnete vzít do rukou její nejnovější knihu Zasvěcení do haitského vúdú a díky jejímu vyprávění se dostanete do nejchudší země Latinské Ameriky, objevíte syrovou krásu Haiti, nahlédnete do soukromí dnešních Haiťanů a zprostředkovaně zažijete skutečnou, „živoucí“ magii duchů Loa i zasvěcení do kultu vúdú. Nakonci svého literárního putování si budete moct sami udělat obrázek o tom, jak moc pochroumaný obraz nám o náboženském systému vúdú podávají „béčkové“ filmy a knihy…
Název: Zasvěcení do haitského vúdú
Autor: Veronika Šulcová
Nakladatelství: Vodnář
Rok: 2020
Počet stran: 376
Oficiální anotace
Zasvěcení do haitského vúdú je třetí knihou české autorky Veroniky Šulcové, která se ve své tvorbě zaměřuje na 
afrokaribská náboženství. Autorka zde spojuje vyprávění vlastních zážitků s vúdú na Haiti s akademickým výkladem pojednávajícím o základech a hlavních principech haitského vúdú. V knize naleznete odborné informace vedle autentických prožitků. Jako celek je kniha určena odborné i laické veřejnosti a představuje čtenářům vúdú i Haiti nikoli jako děsivý kult a bohem opuštěnou zemi, ale naopak jako hluboce lidské náboženství oslavující život v zemi, kde se nežije snadno. Kniha je vybavena mnoha desítkami barevných fotografií.
℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘
Autorka Veronika Šulcová o sobě svými slovy
Narodila jsem se v roce 1987. O původní tradice, mýty a magii se zajímám již od dětství. Tento zájem prošel postupem 
času jistým vývojem, a nakonec mne nejvíce upoutala afrokaribská spiritualita, v níž jsem nalezla unikátní spojení živoucího náboženského systému s hlubokými historickými kořeny. V současné době afrokaribská náboženství studuji již deset let.
Ve svých knihách kombinuji akademický přístup, který se nachází na pomezí religionistiky a kulturní antropologie, s autentickými popisy magických a rituálních praktik. Svou první knihu, „Vúdú: magie a náboženství“ (2013), jsem začala psát ještě během studia politologie a mezinárodních vztahů. Po jejím vydání jsem začala afrokaribská náboženství studovat jako rozsáhlý a vzájemně se doplňující celek a výsledkem byla druhá kniha s názvem „Santería: uctívání svatých na Kubě“ (2017).
Má třetí kniha „Zasvěcení do haitského vúdú“ vypráví o cestě na Haiti, kterou jsem se skupinou přátel podnikla v roce 2015. Celý svůj náš pobyt jsme strávili u tradiční vúdúistické společnosti svaté Anny a měli jsme možnost vidět a na vlastní kůži prožít některé z důležitých obřadů haitského vúdú, včetně několik dnů trvajících iniciačních ceremonií. (Foto: Veronika Šulcová. Text, foto zdroj: WEB autorky Náboženství Karibiku)
℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘
„… Haitské vúdú je jedním z nejvíce nepochopených a pomlouvaných náboženství na světě. Americká populární kultura vúdú vykresluje jako zlovolné, což je nesmyslné jako srovnávat katolickou víru se satanismem. To, jak bílí Američané a do velké míry také Evropané rozumějí vúdú ovlivňují především hororové romány, filmy a televize… Negativní obraz v tisku, v novelách a v záznamech cestovatelů se začíná objevovat krátce poté, co haitští otroci vybojovali svou svobodu… Obvykle se mělo za to, že popis čirého barbarství jejich náboženství jasně ukáže, že Haiťané si nejsou schopni vládnout sami. Tento argument používaly Spojené státy i několik dalších evropských zemí k ospravedlnění odmítnutí oficiálně uznat první svobodnou a nezávislou černou republiku… Obzvláště ironické je to, že vúduisté sami sebe často považují za křesťany. …“
Summa summarum
Kniha z nakladatelství Vodnář má velice pěkné řemeslné provedení: je tištěna na křídovém papíře, má tvrdé desky s lesklým přebalem, na kterém je ilustrace umělce Sandro Dragoje, jehož kresby doprovázejí text i obou předcházejících autorčiných titulů.
Celá kniha je rozdělena do 10 částí se samostatnými podkapitolami:
- O Haiti
- O vúdú
- Společenství a svatyně
- Sny a snění
- Bůh a duchové
- Obřady
- Zasvěcení
- Duchové mrtvých, hřbitovy a smrt
- Smrt
- Tajné společnosti
- Magie a čarodějnictví
- Závěr
- Slovníček
- Bibliografie
- Příloha – Sex, drogy a vúdú aneb jak to nedělat
Jakmile knihu otevřete, zjistíte, že autorka v knize kombinuje několik literárních stylů, jejichž přechod vždy výborně vybalancuje a čtení tato skutečnost tudíž nijak nepřekáží. Najdeme zde autobiografii ve formě deníkových záznamů, dále populárně- naučný / odborný text a vyprávění. Pro lepší přehlednost jsou deníkové zápisy psány kurzívou. Při čtení textu si brzy uvědomíte, že nejde o žádnou „lacinou a líbivou slátaninu“, nýbrž o knihu, která čtenáři na jedné straně poskytne seriózní kulturně-politické informace o zemi, o které se u nás mlčí a na druhé straně ho svým čtivým slohem a čistým stylem psaní vtáhne na „výpravu“, která zásadním způsobem ovlivnila další život, filozofii i víru třem mladým lidem, kteří se nechali zasvětit do tradičního haitského vúdú.
„… Duchové si vybírají člověka, ne naopak. … „
– vúduistické rčení
Kniha potěší i zájemce o praktickou stránku kultu vúdú: autorka zde velmi lehce uchopitelným způsobem zmiňuje (podrobněji o tématu píše ve své předchozí knize) zásadní pilíře víry vúdú (principy vúdú, duše ve vúdú, vúdú a křesťanství), vúdú společenství a Boha a duchy. Nejen oni jistě na knize Veroniky Šulcové ocení fakt, že obsahuje vzácně detailní pohled do zákulisí obřadu zasvěcení (autorka uvádí vše, co publikováno být může) a rady a doporučení týkající se magie ve vúdú. Dozvíte se např. jak pracovat se sny, či o výrobě paketů… Jsem přesvědčená, že kniha bude taktéž užitečným rádcem všem, kteří touží navštívit Haiti, protože autorka se v ní dělí o osobní postřehy z haitského prostředí, ke kterým jinak než-li osobní zkušeností – většinou – nepřijdete a o to jsou cennější (např. smlouvání).
Mně osobně se kniha líbila, četla se snadno a bavila mě. Za sebe mohu doporučit stejně jako oba předchozí autorčiny tituly. Je vhodné podotknout, že jinou (než-li od V. Šulcové) ,původní českou literaturu – věnující se afrokaribským kultům – neseženete.
„… Jedním ze základních principů vúdú je, že iniciace potažmo kněžství nejsou koncem celého učení, ale pouze začátkem celý život trvajícího procesu, kdy se z člověka postupně stává bon ougan či bon manbo, tedy dobrý kněz či dobrá kněžka. …“
Hodnocení: 100%
Za skvělou knihu poskytnutou k recenzi děkuji autorce.
