Život elfů

Příběh, který vás zaujme svou čistotou, radostí z Bytí, vzletným jazykem, starosvětsky vyznívající větnou stavbou a klasickým pojetím boje Zla proti dobru se jmenuje Život elfů.

Název: Život elfů

Autor: Muriel Barberyová

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2019

Počet stran: 298

Muriel Barberyová (* 1969 v Casablance v Maroku) je francouzská spisovatelka románů a profesorka filozofie.

Barberyová navštěvovala a promovala na École Normale Supérieure de Fontenay-Saint-Cloud (vysoká škola) a poté učila filozofii na Bourgognské univerzitě a na gymnáziu. V současné době žije v Kjótu.

Foto a text zdroj: Wikipedia

Dvě osiřelé holčičky jsou dány na vychování. Navzájem o své existenci nevědí a přesto je pojí magické pouto a jen ony mají moc překonat Zlo, které se na celý lidský druh chystá seslat padlý elf… Obě dívky se s pomocí dalších elfů stojících na straně dobra spojí a společně povedou dlouhou bitvu…

Summa summarum

Jakmile se začtete do příběhu vyprávěného Muriel Barberyovou, určitě si všimnete dvou věcí:

1) velmi poetického jazyka, díky kterému má kniha příchuť románů z konce předminulého století.

2) určitě vám brzy dojde, že příběh není jen vyprávěnkou, ale že za hlavní dějovou linií je prvoplánově ukryto něco zásadnějšího, co nám chce autorka předat: lásku k přírodě, pokoru před silou Stvoření a lidskou vůlí, víru v Boha ( v dobro), víru v lidovou moudrost – magii a zázraky.

Přichází čas lidí a jist jsem si zajisté že ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani stávající věci, ani budoucí, ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření nebude moci odloučit od lásky ty, kdo žijí na této zemi a skrze ni. Přichází čas lidí, kteří umějí rozpoznat ušlechtilost vysokých stromů, čas lidí, kteří umějí sklízet a léčit a konečně také milovat.

Celý děj se točí kolem osvědčeného konceptu, který je společný pohádkám i mýtům celého světa: Dobro bojuje proti Zlu. Dvě holčičky z elfího rodu ( jedna elfka a druhá poloviční elfka / člověk) jsou brzy po narození „z bezpečnostních důvodů“ dány na vychování k lidem. Každou holčičku pošlou do jiné země: Marii do Francie a Claru do Itálie. Obě dvě dívenky budou vyrůstat obklopené přírodou a lidmi, kteří jsou úzce napojeni na síly Země a vědění starší, než kam paměť sahá. Neznají se, přesto je mezi nimi tajné pouto. A navíc je tu vážná hrozba, která tíží lidský druh a pouze Maria a Clara mohou společnými silami zhatit plány padlého elfa. Jakmile se dívky spojí, bude je čekat dlouhá válka se zlem…

Po událostech dvou uplynulých nocí plných sněhu … pochopili, že ta malá má kouzelné schopnosti … nepadají každý den z nebe polidštění divočáci a tak úžasná roční období. Ve skutečnosti jejich víra i to, co viděli na vlastní oči, mohly žít vedle sebe, všichni se přesvědčovali, že síly tohoto druhu jsou dílem Pána a tak se nemuseli zabývat tím, aby sladili to, co viděli, s tím, v co věřili.

Mně se kniha líbila – ovšem – a to je nutné zdůraznit, nejsem teenager a jsem si téměř jistá, že čtenáři kolem 17-cti let budou z knihy mírně (nebo více) rozčarováni: má úplně jinou kompozici, než kterou mladý čtenář YA fantasy očekává. Ani elfové nejsou „tak moc elfí“. Je vidět, že autorce je blízké uvažování v teoretických – filozofických souvislostech, z celé knihy dýchá poslání, kterým chce lidi navrátit zpět k přírodě a k její moudrosti. Bohužel v příběhu chybí vše, co se mladým na fantasy líbí: popisy cizích světů, smyšlené fantasy královské rody ani celé dějiny jejich národů, nenajde se tu ani nějaké ta „love story“. Vše se točí kolem filozofie války, lásky, síly přírody a magické/ léčitelské schopnosti moudrých žen. A s tím je těžké současné „- náctileté“ zaujmout…

Jsem přesvědčena , že kniha bude mít velký ohlas u čtenářů, kterým se líbily Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové. V tomto románu je popisován stejný druh magie, odehrává se v podobném drsném prostředí netknuté přírody a v popředí je fiktivní příběh o boje dobra se zlem…

Moje hodnocení (jako ve škole): 1-

V procentech: 81%

Za hluboký příběh o Dobru, Zlu a lidské Víře děkuji nakladatelství Jota. A taktéž i za recenzní výtisk.

Války… Diktují si své zákony a nutí i právo, aby se připojilo k bitvě. Co se ale stane, jestliže se všichni posadí do trávy na bojišti a ve svěžím ranním ovzduší položí svou zbraň vedle sebe? Uslyší zvonit v sousední vsi k modlitbě Anděla Páně a ostatní se budou probouzet ze svých snů o                                                                                                                                    temnotách a hrůzách.