Báječný čas života

Každý den může být váš BÁJEČNÝ ČAS ŽIVOTA, stačí si jenom uvědomit pár maličkostí, jít náhodě vstříc a pak už jenom mít takovou úžasnou a skvělou přítelkyni jako je Lydia nebo Erin. Jednu z nich nebo raději rovnou obě dvě bych brala okamžitě. Ponořte se do hřejivého i dojemného románu, který je osvěžující a čte se opravdu báječně.

Název: Báječný čas života

Autor: Abby Williamsová

Nakladatelství: Grada – Metafora

Rok vydání: 2020

Počet stran: 360

Erin je šestadvacet let, má skvělou práci v Londýně, moderní byt a okouzlujícího staršího snoubence. Ale nic vlastně není její, pracuje i bydlí u přítele a její rodiče ji před třemi lety dali na vybranou – buď on, nebo oni. Zamilovaná Erin si vybrala a nikdy nelitovala, až do té doby, kdy přistihla svou nejlepší kamarádku v posteli se svým snoubencem. Teď sedí ve své oblíbené kavárně u kamaráda Phila a neví co si počít se životem dál. Phil je naštěstí dlouholetým přítelem osmasedmdesátileté Lydie, které nedávno zemřel manžel a jediné co po něm zůstalo, jsou dluhy. Pronajme Erin jeden pokoj ve svém velkém domě a obě dvě se učí znova žít svůj život. Erin pomáhá Lydii uklidit půdu a prodat starožitné kousky a právě Erin objeví mezi tou kupou dopis od Lydiiny první lásky – Jacka. Přátelství, které mezi těmito ženami, jenž dělí dvě generace, vzniká, je ojedinělé a jejich vzájemná pomoc nakonec obě zavede do Paříže, kde hledají střípky své minulosti, aby poskládaly poztrácené kousky skládačky do kompletního obrazu dvou životů.

♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠

Román Báječný čas života je už v pořadí sedmou knihou z edice 7lásky, kterou vydává Metafora. Já měla tu čest číst z této řady dvě knihy. Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě (recenze zde) – nebylo to špatné, ale nic moc to ve mně nezanechalo. Druhou knihou bylo Knihkupectví na Bylinkovém náměstí (recenze zde) – a to už byla úplně jiná jízda, která se točila kolem hranatého, knižního štěstí. Báječný čas života předčil obě dvě tyto knihy a hodně bych se divila, kdyby ji ještě nějaká předběhla. Já byla nadmíru spokojena.

Erin ke mně přistoupila a s úsměvem se mi podívala do očí. „Pokud s tím budete souhlasit, nastěhuju se moc ráda.“

„Můžeme to zkusit,“ přikývla jsem a podala jí ruku. Když ji pevně uchopila, zahlédla jsem v jejích očích letmý záblesk štěstí a přepadl mě pocit, že mi ji snad do cesty poslal sám osud. Možná bychom si navzájem mohly pomoct znovu najít svoje místo v tomto pro nás novém světě.

Celý román je napsán z pohledu dvou hlavních postav – Lydie a Erin, které se pravidelně střídají ve svém vyprávění. Příběh dvou žen, které od sebe dělí velký věkový rozdíl, je oslavou lásky ve všech jejích podobách. Ať už se jedná o lásku rodičovskou, kamarádskou nebo partnerskou pořád má své zádrhele, překážky i pocity štěstí, jenž vás vynesou vysoko nad obzory. Rozmanitý děj knihy doplňují výrazné a přesvědčivé typy obou hlavních, ženských hrdinek, kterým zdárně sekundují ve vedlejší roli i ostatní postavy, neméně zajímavé, ale i komplikované.

Vyprávění, které se vám odvíjí před očima má všechny aspekty silného, dějového příběhu. Autorka píše velmi příjemným stylem, který bez jediného zádrhelu plynně putuje rozzářenou krajinou do svého působivého konce. Jestli se některý román může honosit dovětkem „dojemný“, tak je to právě příběh Lydie a Erin. A nejde ani tak o to, že nebudete brečet nad každou stránkou, autorka vás dojme šťastnými chvílemi, které podá se správnou dávkou sarkasmu i laskavého slova.

Co se vám od knihy dostane vrchovatě, jsou myšlenky a moudra, která jsou příběhem protkána skrz naskrz. Ale pozor, musíte hledat a číst mezi řádky, autorka vám je nepředestře na podnose, ale pokud si dáte tu práci, stojí to za to.

„Když před vás někdo postaví brutální a zdrcující pravdu, nemůžete někdy dělat nic jiného, než se jí podívat do očí.“

„Život někdy umí být krutý, bohužel je to však jeho nedílná součást.“

Pod jménem autorky knihy Abby Williamsové se skrývá spisovatelka Fiona Ford, která píše ještě pod dalšími dvěmi pseudonymy. Je novinářkou na volné noze, žije s manželem a dvěma kočkami a její oblíbenou činností je sedět na pohovce a jíst čokoládu.

Celým příběhem se nese hlavní myšlenka nebo chcete-li poselství – člověk se v životě nedokáže posunout dál, pokud se nesrovná se svou minulostí. A tak to prostě je. Tento román byl opravdu báječným čtením, které jsem si neskutečně užila.

Hodnocení: 94 %

Za recenzní výtisk knihy Báječný čas života děkuji nakladatelství Grada – Metafora, jenž mně svým titulem udělala velkou radost.

Autor: Veronika Es.