Recenze

Dům u jezera

Jeden dům, pět rodin a sto let německé historie. Nevšední dům na břehu jezera a podivuhodné osudy rodin, který tímto domem prošly, zanechaly svoji stopu nejen ve zdech tohoto obydlí, ale zanechají stopu i ve vás po přečtení knihy Dům u jezera.

Název: Dům u jezera

Autor: Thomas Harding

Nakladatelství: Bourdon

Počet stran: 460

Rok vydání: 2017

„V tom domě přebýval smutek, vládla tam melancholie opuštěného domova.“

Román začíná vlastnictvím pozemků u jezera rodinou Wollankovou v roce 1890. Majitel Otto Wollank byl donucen svou finanční situací část svých pozemků rozparcelovat a jednu jeho část si pronajala rodina Alexanderova, která si na ni postavila venkovské sídlo – chatu. V době nacismu byla tato židovská rodina nucena uprchnout ze země do Anglie a vlastnictví převzalo gestapo a stalo se tak majetkem Třetí říše. Seznamovat vás zde se všemi majiteli nebo pronajímateli domu nebudu, to se ostatně dozvíte z knihy, ale právě rodina Alexanderova je důležitá z toho důvodu, že její potomek a autor tohoto románu Thomas Harding se snaží tento zchátralý dům u jezera v roce 2013 zachránit. Bohužel ve své rodině naráží na zeď hněvu a rozhořčení, protože rodina stále nedokáže křivdy minulosti odpustit. Zda se mu podaří tento dům prostoupený osudy mnoha jeho obyvatel zachránit, se dočtete v tomto krásném románu nabitém emocemi, utrpením, radostí i nevšedních zážitků.

„Tohle je příběh dřevěného domu na břehu jezera nedaleko Berlína. Příběh devíti místností, malé garáže, velkého trávníku a zeleninové zahrádky. Je to příběh o tom, jak vznikl a jak se s každými svými obyvateli měnil, a jak na oplátku měnil je.

Je to příběh domu, který milovalo a ztratilo pět rodin. Příběh každodenních všedních okamžiků, které z domu dělají domov – ranních povinností, rodinného stolování u kuchyňského stolu, dřímání v pozdních letních odpoledních a klábosení u kávy a koláčků. Je to příběh smutných i radostných rodinných událostí – svateb a zrození, tajných schůzek a zrad, nemocí, zastrašování a vraždy.

A je to také příběh Německa v průběhu bouřlivého století. Příběh domu, který téměř zapomenut přestál převratné změny, jež otřásaly světem, ač svým tichým a nenápadným způsobem vždy stál v první linii běhu historie, jež si opakovaně pohrávala s osudy jeho obyvatel.

Tohle je příběh domu u jezera.“

Román Dům u jezera není klasickým románem, spíše se jedná o dokumentární počin nebo literaturu faktu napsanou ale velmi čtivou formou, takže výsledný dojem nakonec vyznívá jako skvělé vyprávění, při kterém se dozvíte mnoho zajímavostí z dějin Německa a budete prožívat všechny osudy obyvatel tohoto domu.

Každý člověk, každá rodina, která prošla dveřmi domu, v ní prožívala velký kus svého života a autor se každé jednotlivé rodině věnuje od kolébky až do doby, kdy opouští dům ať už dobrovolně nebo pod nátlakem. Navíc s každým dalším obyvatelem domu dochází i ke změnám nejen v samotné struktuře domu, ale i v přilehlé zahradě a autor tyto podrobné popisy umí tak skvěle zachytit, že se vám bude dům měnit přímo před vašima očima. A i když kniha obsahuje dobové fotografie, které vám celé prostředí i jeho obyvatele dokonale přiblíží, vlastně je zas až tolik nepotřebujete, protože autor Thomas Harding je neuvěřitelný vypravěč a celá kniha se vám jako film odvíjí ve vaší hlavě záběr po záběru.

Na pozadí jednotlivých obyvatelů domu jsou popsány dějiny Německa v rozmezí sta let. Prožijete pád císařského Německa, období Výmarské republiky, Křišťálovou noc, Hitlerův nástup k moci i budování Berlínské zdi.

(majitelé mnoha chat byli od jezera odříznuti Berlínskou zdí)

Zapomeňte na přímou řeč nebo dialogy, v této knize se jich nedočkáte a mně velké milovnici přímé řeči to kupodivu vůbec nevadilo, autor prostě píše velmi poutavě. Kniha je velká nejen formátově, ale také obsahově a já se nemůžu ubránit pocitu, že by jí slušelo lehké zkrácení. Chápu autora, že zkracovat fakta jde dost těžce, ale já se posledními stranami knihy už prokousávala trochu těžkopádně. Ale i přesto ve mně po dočtení přetrvává velmi příjemný pocit nejen z krásného příběhu, ale také jsem si trochu doplnila některé události týkající se Německa.

„Ať už to dopadne jakkoliv, Dům u jezera je příběh o naději. Vyprávění o tom, že i když my, lidské bytosti, projdeme strašným utrpením, časem jsme skutečně schopni se vzchopit a uzdravit. A pokud to dokážeme, tak z celého uplynulého století plného bolesti, radostí a dramatických změn muselo vzejít něco pozitivního.“

THOMAS HARDING studoval antropologii a politologii v Londýně. Působil jako novinář v periodikách a nyní se věnuje své spisovatelské profesi především v žánru literatury faktu. Jeho kniha Hans a Rudolf: Hon na velitele Osvětimi se stala bestsellerem knihou roku 2013. Dům u jezera, příběh pěti rodin a celého století německé historie, byla vydána roku 2015 a nominována na cenu Costa Book Awards 2015 a cenu Orwell Prize 2016.

Hodnocení: 90 %

 

Recenze primárně zpracována pro portál https://www.chrudimka.cz/. Tímto děkuji za možnost převzetí.

Dům u jezera

 

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *