Možná jste milovníci tajemna a již jste něco slyšeli o zmizelé výpravě 9 sovětských ( nejen ) studentů, kteří se v zimě 1959 ztratili na Urale. Pokud ano, pak si tuto knihu nekupujte. Já jsem se na stejné téma o záhadné smrti skupiny zkušených horolezců nechala nachytat už celkem 2x: poprvé se jednalo o film, což byla skutečně filmařská tragédie a ztracený čas v kině. Druhý případ je Lavayova knížka.
Název: Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?
Autor: Martin Lavay
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 288
Rok vydání: 2017
Kniha je na tom sice v mém hodnocení o něco lépe, ale předesílám, že pokud víte něco o djatlovovcích, pak se zde skutečně nic nového nedozvíte. Připouštím, že je možné, že nenáročný čtenář, který o tajemných vraždách nikdy neslyšel, bude publikací nadšený.
Knížka je více méně kompilát informací, které jednoduše naleznete ve volně přístupných zdrojích na internetu: pokud tedy mluvíte alespoň trochu anglicky a rusky – nebo víte o existenci Google překladače.
Zdroj obrázku: Zahady.info
Autor v knize čtivým způsobem představuje jednotlivé účastníky zmizelé expedice, později pojmenované podle jejího vůdce Igora Alexejeviče Djatlova, zveřejňuje úryvky z jejich deníků, fotografie, snaží se mapovat průběh dosti podivně vedeného vyšetřování celé tragédie a nabízí několik teorií, co se mladým lidem mohlo v horách stát.
Autor čtenáře seznámí s okolnostmi výpravy, dozvíme se, že expedice nebyla žádným hloupoučkým vrtochem nudících se mladých lidí a že její členové měli dobré důvody, proč se na Mrtvou horu (nesprávně překládaný, ale nejvíce používaný název jména hory zní Hora mrtvých ) vydat. Všichni byli dobří lyžaři s mnoha zkušenostmi. Byli na vrcholu svých fyzických sil, nejstaršímu bylo osmatřicet (Alexandr Alexandrovič Zolotarjov), nejmladší dvacet (Ljudmila Dubininová). Navzájem se většinou znali (nejtajuplnější postavou byl nejstarší Alexandr Alexandrovič Zolotarjov, muž který se ke skupině připojil na poslední chvíli jako lyžařský instruktor a nikdo ho pořádně neznal. Prý byl členem vojenské speciální jednotky, přežil boje, ve kterých padlo 97% mužů). Djatlovovci tedy nebyli žádní alpinisté – nováčci / amatéři. Uralská výprava, která měla absolvovat okruh o více než čtyřech stovkách kilometrů z vesnice Vižaj zase zpět, měla být pouhým tréninkem na plánovanou polární misi.
Z knihy se mj. dozvíme, že pět členů skupiny studovalo na Uralském polytechnickém institutu, tři z výpravy byli čerstvě promovaní inženýři a 9. členem byl jeden lyžařský instruktor. 10. člen se v průběhu cesty ze zdravotních důvodů od výpravy odpojil ( chronická revmatitida ), kvůli bolestem a horečce se vrátil domů. Díky tomu Jurij Jefimovič Judin jako jediný masakr přežil. Zemřel 27. 4. 2013.
Ostatní pokračují v putování podle plánu až do 1.2. 1959, kdy se ve večerních hodinách pomalu ukládají ke spánku (podle pitvy se ještě stihnout navečeřet) a pak se NĚCO stane….. Něco tak překvapivé a hrůzného, že v nastalé panice podélně ( ! ) zevnitř proříznou stan, vylezou ze stanu neoblečení a bez bot v mraze kolem – 30 stupňů C začnou nejprve chaoticky pobíhat kolem stanu a pak se rozutečou po menších skupinách po okolí. Když je pátrací skupina po měsících hledání nalezne, patologové po pitvě konstatují, že na některých členech jsou stopy po zvýšené radiaci, někteří mají vyříznutý jazyk (Ljudmila Dubinina), zčernalé obličeje a všichni vnitřní zranění, které odpovídají sražení automobilem o rychlosti cca 90 km v hodině, přičemž povrchové tkáně stopy násilí nenesou… zemřelí na sobě mají oblečení, které postupně svlékají ze svých již mrtvých kamarádů. A sexuální motiv je ihned vyloučen: obě dívky umírají jako panny.
„Kdybych mohl položit Bohu jedinou otázku, zeptal bych se, co se stalo mým kamarádům?“
– Jurij Jefimovič Judin
4 z 9 členů výpravy ( zleva ) : Ljudmila Dubininová , Rusten Slobodin, Nikolaj Thibeaux – Brignolles , Zinajda Kolmogorová , Zdroj obr.: web4men.eu
Takže pokud jste tento můj mini – nástin o Djatlovově výpravě ( a zároveň uvedení do obsahu knihy ) dočetli až sem, předpokládám, že budete souhlasit s tím, že záhadná smrt mladých lidí – kamarádů, někde v liduprázdné pustině na Uralu je skvělé téma pro skvělou knihu. No, smůla. Martin Lavay vás se svou knihou nejspíše zklame. Pokud – jak již po několikáté zmiňuji a tímto zdůrazňuji – jste se s tímto tématem již někdy setkali a něco o něm víte …
Osobně bych autorovi nejvíce vytkla to, že okoukal nešvar některých amerických spisovatelů, kteří dokola omílají stejné informace a jinak uměle zaplňuje volné místo na papíře např. i tím, že zbytečně přepisuje jména a názvy v azbuce, proboha proč? Ten kdo rusky umí, by to jistě zvládl, kdyby to k něčemu potřeboval a ten kdo ne, tak to skutečně neocení….
Pohřeb Zinajdy Kolmogorové, zdroj obr.: Zahady.info
Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice se samozřejmě nedozvíme a bohužel se nedozvíme ani nic víc, než vědí i ti, kteří sice knihu nečetli,ale o zmizelé expedici něco slyšeli a sami si dostupné informace jednoduše zjistili.
Klady knížky: hezky se čte, nad textem nemusíte moc přemýšlet. A co si budeme povídat, téměř mysteriózní vraždy mladých lidí, provedených v podstatě nevysvětlitelným způsobem, bez zjevného motivu je téma samo o sobě velice chytlavé.
Náhrobek členů Djatlovovy výpravy, zdroj obr.: Bushcraft.cz
Moje hodnocení (jako ve škole): 2
V procentech: 80 %
