Jste zvědaví, jak skončí série Písní z pera paní spisovatelky Míši Merglové? Pokud ano a líbily se vám dva předchozí autorčiny počiny, kde hlavní role hráli rytíř Cuchenan a bard Minangar, neváhejte a sáhněte po dílu třetím. Nebude litovat, ale – možná / spíše určitě – budete brečet. Protože do Delavy přichází válka. A každá válka se sebou nese smrt, zmar, utrpení a slzy …
Autor: Michaela Merglová
Počet stran: 656
Rok: 2022
Oficiální anotace
Válka přichází k hranicím Delavy. Nepřátelé pochodují zemí, plení a pálí, co jim přijde do cesty, a město Dussu může 
zachránit jen opravdový hrdina z písní, drakobijce Cuchenan. Jenže ten není k nalezení. Lesem, kde zmizel, se ozývají písně divoženek, koruny stromů mlčí a ve vzduchu je cítit smrt. K tomu, aby zjistil, co se stalo, bude muset bard Minangar vystrčit hlavu zpod ženských sukní a udělat to, co nikdy předtím – vzít místo harfy do ruky meč. Nebo alespoň pěstní dýku… Fantasy dobrodružství vrcholí. Vydejte se do světa, kde praskají štíty i dámské živůtky a krev teče tak snadno jako víno!
Summa summarum
Píseň války Míši Merglové vychází ve stejném formátu jako její dvě straší sestry: brožovaná vazba s měkkými deskami bez přebalu. Obě recenze na předchozí díly ze série Písní si můžete najít na našem blogu, či pro přečtení klikněte na obrázky knih níže.
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ 
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
Obsah knihy je dělen do 6 kapitol:
Divoženky
Hřmění
Vítězové a poražení
Zrádcovo tajemství
Rukojmí
Popel a krev
Čas odplaty
Samotný příběh by sám o sobě šel rozdělit na dvě poloviny. V první části Minangar pátrá po svém příteli, kterého se 
zmocnily divoženky. Vysvobodit Cuchenana z jejich moci nebude nic jednoduchého a i zde poteče krev, ale upřímně řečeno je to jen „rozcvička“, před jízdou, která na čtenáře čeká v druhé části, když vypukne válka. Musím konstatovat, že Micheala Merglová rozhodně netrpí žádným sentimentálním útlocitem ke svým literárním hrdinům a „padni – komu – padni“ je klidně v hojném počtu pošle do podsvětí. A to poste-restante. Bitvy, kde proti sobě stojí tisícehlavá vojska, byly, podle mne, vylíčeny skvostně a ač nejsem milovník bojových popisů a válečných vřav, tady mi „sedly“ a nemohla jsem se od nich odtrhnout. I v Písni války najdete Míšin inteligentní humor, i když v menším množství než-li v předešlých dílech, protože „Válka“ je o celý level temnější, krvavější a brutálnější. Oblíbení hrdinové na 
stránkách propadají smrti lehce jako ježci na dálnici a jsem si jistá, že nejeden čtenář zamáčkne slzu a dalších tucet jich bude regulérně brečet. I když je kniha „bichlička“, děj v ní odsýpá jedna radost. Nic se uměle nenatahuje a na každé straně proběhne nějaká akce nebo se „provalí“ nová, podstatná informace. Hluchá místa v příběhu v podstatě nenajdete. Kniha se mi moc líbila 
a myslím, že je důstojným rozloučením se skvělou dvojicí Cuchenana a Minangara. Doporučuji .
Hodnocení:
Za závěrečný díl Písní děkuji nakladatelství Epocha .
