Mladým dívkám ve vesnici tvrdí, že mají magickou moc. Dokáží vylákat dospělé muže z jejich loží, chlapce připravit o zdravý rozum a ženy dovést žárlivostí k šílenství. Věří se, že jejich kůže samotné vydává silné afrodiziakium, který je zároveň elixírem mládí. Proto všechny šestnáctileté dívky vyhánějí do lesů, aby rok žily v izolaci mimo okres a tam se zbavily své magie. Tento šestnáctý rok svého života budou až do smrti všechny nazývat PROKLETÝ ROK.
Název: Prokletý rok
Autor: Kim Liggetová
Nakladatelství: CooBoo
Rok: 2020
Počet stran: 344
Oficiální anotace
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek, proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány a musí se od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.
Summa summarum
Český překlad (Tereza Schöglová) románu Prokletý rok vydalo nakladatelství CooBoo v šité vazbě, s pevnými deskami a křídovým přebalem se zdařilou ilustrací. Román je napsaný v ich-
formě. Text je rozdělen do 4 částí: Podzim, Zima, Jaro, Léto a Návrat. Některé recenze tvrdí, že se jedná o román v duchu fenoménu Příběhu služebnice. Osobně si tímto příměrem nejsem jistá: kniha má stejný námět: ženy jsou v patriarchální společnosti postaveny na úroveň dobytka a muži se jich mohou kdykoli beztrestně – a hlavně legálně – zbavit. Jinak tím v podstatě jakákoli podobnost končí. Autorka Kim Liggetová blíže nespecifikuje místo ani čas, kde se děj odehrává, není zde žádná „propracovaná“ historie ani mytologie z této komunity. Dále se domnívám, že (na rozdíl od Příběhu služebnice) je myšlenka feminismu podřazena myšlence ženské soudržnosti, vzájemného respektu a pomoci.
“ … „Pamatuji si, co nás učili. Nohy roztáhnout, ruce podél těla, oči k Bohu.“ … „.
Kniha se čte skvěle: autorka má „návykový“ styl psaní a je vidět, že „ví, o čem chce psát“. Osobně se mi líbily „ponižující detaily“, kterými Kim ženy vystupující v jejím příběhu „degradovala“ na pouhé zboží a majetek: ženy si nesmí ostříhat vlasy, na copu musí nosit pouze mašli odpovídající jejich „stavu“: malá děvčátka bílou, dopívající rudou a manželky černou. Příjemné hororové mrazení „zařídily“ mysteriózní prvky, hororově laděná atmosféra, ale i bravurně popsané nepřiměřené tresty pro „vzpurné ženy – uchvatitelky“ : šibenice, bičování, mrzačení, vyobcování z komunity… Děj je okořeněný sexem a násilím, ale vše skvěle zapadá „do děje“ – nic není jen „pro efekt“. Prvek magie skvěle děj oživil a víra v nadpřirozeno krásně podtrhovala protipól fanatické víry v Boha. I když nejsem cílová skupina, kniha mě bavila a čtenářkám / čtenářům, kteří mají rádi YA v kombinaci s dystopickým románem doporučuji 🙂 .
Hodnocení: 98%
