Pojďte nahlédnout pod pokličku života rostlin a dozvíme se, proč a jakým „se rostliny snaží“, aby je zvířata a lidé konzumovali. Mj. zjistíme, jak rostliny ovlivňovaly lidstvo od úsvitů věků a jak je možné, že i když rostliny a živočichové (včetně lidí) jsou jiné kategorie organismů, jsou na sekundární metabolity rostlin lidé citliví a jejich organismus tyto metabolity vnímají jako léčivé (či toxické).
Název: Rostliny a lidský mozek
Proč člověka ovlivňují rostlinné látky
Autor: David O. Kennedy
Rok: 2022
Počet stran: 496
Oficiální anotace
Většina z nás začíná den šálkem kávy nebo čaje, občas si dáme čokoládu, někteří kouříme nebo 
konzumujeme různé bylinné doplňky, a jsou i tací, kteří užívají nelegální drogy. Kniha Rostliny a lidský mozek si dala za úkol popsat, nejen jak na nás z hlediska farmakologie nebo psychofarmakologie působí chemické látky odvozené z rostlin a hub, ale zejména proč tomu tak je. K čemu to je rostlině dobré? Co ji nutí syntetizovat látky, které mají takový vliv na lidský či zvířecí mozek? Podle proplétající se evoluce lidí a látek odvozených z psychoaktivních rostlin za sebou máme bohatou historii vzájemného přínosného ovlivňování. Doklady objevíme mezi pozůstatky nalezenými na místech rozkvětu rozličných jihoamerických kultur, na malbách v subsaharských jeskyních či u objektů z italských nebo španělských archeologických nalezišť. Nejpodstatnější odpovědi nám ovšem poskytnou dvě převládající formy života na naší planetě, rostliny a hmyz, a mnoho ekologických rolí, které u rostlin hrají sekundární metabolity. Něco naznačí také biologická příbuznost mezi hmyzím a lidským mozkem nebo podobná mezibuněčná signální cesta, kterou spolu sdílí rostliny a lidé. Kniha s námi projde zásadní alkaloidy, např. kofein, řadu jedů a několik halucinogenů a většinu zneužívaných drog (např. morfin, kokain, DMT, LSD a nikotin), fenoly a polyfenoly, které tvoří velkou a prospěšnou část našeho přirozeného jídelníčku, a nakonec terpeny, skupiny multifunkčních sloučenin, které fungují jako aktivní složky marihuany a řady bylinných výtažků, jako je ženšen, ginkgo a kozlík lékařský.
“ …Vztah člověka a psychotropních rostlin a hub je natolik všudypřítomný, že významně ovlivnil vývoj samotného lidstva. Největší dopad mě tento vztah na vznik a utváření náboženství. … Určité rostliny byly kupříkladu některými 
kulturami dávány do souvislostmi s místními bohy: ,,maková bohyně“ v minojské kultuře, postava s výrazem tváře podobným transu a korunou s pohyblivými jehlicemi ve tvaru makové tobolky, starořecké bohyně plodnosti a úrody Demétér, jejíž emblém byla právě maková tobolka, keltský bůh Bel, severský (germánským) bůh Thor, římský bůh Jupiter, kteří jsou spojováni s blínem (Hyoscyamus niger), germánská bohyně lásky Freya se spojitostí s rostlinou konopí (Cannabis sativa), a v neposlední řadě germánský bůh Ódin, který je dáván do spojitosti s opiem, jedovatým rulíkem zlomocným a muchomůrkou červenou. Samotné drogy jsou také často chápány jako přímé ztělesnění božstev. Takovými příklady jsou kykeon, tajuplný nápoj spojovaný s kultem Deméter a Persefoné, který byl využíván pří iniciačních rituálech v „eleusinských mysteriích“, sóma, psychotropní nápoj zbožštěný v hinduistických kultuře a zoroastrismu a egyptský bůh duchovního znovuzrození, Osiris, který byl údajně personifikací halucinogenní houby rodu Psylocibe.“
Summa summarum
Nakladatelství Dybbuk vydalo v šité vazbě a s tvrdými deskami. Odborný text je rozdělen do 4 částí a 13 kapitol.
OBSAH
První část
Kapitola první: Od šamanů po Starbucks
Kapitola druhá: sekundární metabolity a život rostlin
Kapitola třetí: Spíše podobní nežli odlišní – proč mají rostlinné chemikálie vliv na lidský mozek
Druhá část
Kapitola čtvrtá: Alkaloidy a život rostlin i lidí
Kapitola pátá: Návykové a „odměňující“ látky
Kapitola šestá: Halucinogeny
Kapitola sedmá: Delirianty – čeleď lilkovitých
Třetí část
Kapitola osmá: Fenoly a život rostlin a živočichů
Kapitola devátá: Fenoly a lidský mozek
Čtvrtá část
Kapitola desátá: Terpeny v životě rostlin a živočichů
Kapitola jedenáctá: Hluchavkovité – šalvěj, rozmarýn a meduňka
Kapitola dvanáctá: Konopí a kanaboidy
Kapitola třináctá: Některé další terpeny
Epilog: Srovnání a kontrasty mezi alkaloidy a fenoly
poznámky
rejstřík rostlin a hub
Kniha je ve všech ohledech jedinečná: svým objemem informací, množstvím detailních „poznámek pod čarou“ a profesionalitou zpracováním textu. Jsem si jistá, 
že by se tato publikace měla stát „biblí“ pro všechny farmakology, studenty, bylinkáře, profesionální i amatérské výzkumníky v oborech fytofarmakologie, psychofarmakologie, ekologie a entomologie. Podle mého laického názoru je totiž ve svém obsahu maximálně vyčerpávající, autor v textu mnohokrát překračuje hranici „farmakologie“, dozvíme se zajímavosti z historie, kulturní antropologie. Čtenář se dozví, jak to „chodí“ nadnárodních farmakologických korporátech, mj. zjistí, proč do dnešní doby na trhu není účinný lék proti Alzheimerově choroby. Zájemci o rostlinnou léčbu získají velmi dobrou představu o mechanismech účincích nejznámějších léčivých bylin, např: šalvěje lékařské, ženšenu, konopí atd. Každý, kdo se začte do této knihy se dozví obrovské kvantum informací, které jsou nějakým způsobem relevantní k léčivým rostlinám: historické souvislosti jako čarodějnické procesy, náboženské ceremoniály, popisuje vztah i jednotlivých kultur (mykénská, summerská) atd. Tudíž se u textu nebude nudit ani ten, kdo má pouze gymnaziální vědomosti z organické chemie. Kniha patří mezi odbornou literaturu a poměrně „tlustý“ výtisk, tudíž nelze předpokládat, že se daná kniha dá přečíst na „jeden zátah“ , ale podle mého soudu jí to na čtivosti a atraktivnosti nijak neubírá. Kniha mě velmi bavila, doporučuji všem, kteří se nějakým způsobem zajímají o účincích rostlin na lidský organismus.
Hodnocení: 
Za jedinečnou knihu o účincích rostlinných metabolitů na lidský organismus děkuji nakladatelství Dybbuk .
