Hrdinný Bůh Thor se svým kladivem jménem Mjollni zemře při Soumraku Bohů po boku svého otce nejvyššího z Bohů – Ódina – onoho pohanského Boha, který si proklál bok kopím a pověsil se za nohy na strom Osudu, aby pocítil veškerou bolest a úzkost světa. Díky své oběti pak mohl lidi seznámit s magickými a věšteckými runami, které se staly písmem … Přečtěte si více o tomto bájném stromu jménem Yggdrasil ? – jasanu, ze kterého Bohové stvořili prvního člověka, a jenž svými kořeny spojuje říši Bohů, lidí a podsvětí. K Bohům patří Bohyně: například nejkrásnější, zlatovlasá, sexuálně nespoutaná, nepoddajná Freya ❤️? v rouchu ze sokolích per, kočírující vůz tažený černými kočkami… Chcete poznat jejich dávný svět plný magie? Svět, který zde byl dlouho před tím, než přišel Bílý Kristus a kde žijí obři, lidé, trpaslíci. Norny – sudičky tkají Osud lidem stejně jako Bohům, valkýry odvádí mrtvé do Valhally, a kde dokonce i Bohové mohou zemřít? Přečtěte si knihu Heleny Kadečkové – nebudete litovat ?…
Fre
Podtitul: severské mýty a báje
Autor: Helena Kadečková
Ilustrace: Jan Gruml
Rok: 2021, vydání 3.
Počet stran:160
Oficiální anotace
Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné 
příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.
℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘
Helena Kadečková
(14.8. 1932 – 30.6. 2018), byla významná česká nordistka, docentka severských literatur a překladatelka z norštiny, islandštiny, staroislandštiny a dánštiny paní Helena Kadečková. Na Filozofické fakultě UK přednášela dlouhých 53 let, vychovala několik generací nordistů. Profesní kariéra Heleny Kadečkové začala studiem germanistiky a nordistiky na Filozofické fakultě UK (1952–1957). V roce 1968 získala na Univerzitě Karlově tituly PhDr. a CSc., roku 1991 se stala docentkou a až do roku 2011 přednášela na Ústavu germánských studií. Celoživotně se věnovala překladu, především z norštiny, islandštiny, staroislandštiny a okrajově také z dánštiny. Vydala řadu odborných studií o severských literaturách, napsala rovněž dvě knihy beletrie inspirované těmito teritorii. Za svou propagaci severských kultur získala několik ocenění: norský Královský řád za zásluhy, norský Řád sv. Olava a islandský Sokolí řád za rozvoj islandské kultury v zahraničí. (Text, upraveno, zkráceno KM zdroj, foto zdroj)
℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘
Summa summarum
Kniha Heleny Kadečkové se u nakladatelství Dybbuk dočkala nového vydání – v řadě třetího. Vyšla 
v neokoukaném „čtvercovém“ formátu s tvrdými deskami, záložkou a hlavně (!!) povedenými ilustracemi Jana Grumla. Některé z obrázků jsou malé a černobílé, další jsou barevné přes celou dvojstranu. Každopádně vždy vtipně doplňují text. V současné době nesporně roste zájem veřejnosti o Staré Bohy dávných Germánů (mezi něž patřili neohrožení Vikingové) a i proto si myslím, že tato kniha v knihkupectví „nezapadne“. Heleně Kadečkové se podařilo převést prastaré pohanské mýty a legendy do současné češtiny tak dokonale, že čtenáře zaujme jejich děj i prostředí, ve kterém se odehrávají a poselství, ze kterých která jsou mnohá – napříč věky – stále aktuální. Germánští Bohové se v mnohém podobají těm řeckým, které většina z nás zná z povinné školní četby: jsou smrtelní a zranitelní, mají lidské vlastnosti: žárlí, milují, lžou, podvádí, jsou soucitní, trestající, velkorysí, sobečtí i úskoční. 
Umí se nudit, vraždit mezi sebou, svádět si ženy a dcery, vymýšlejí „vynálezy“ a „dělají umění“… Díky tomu o nich legendy nejsou nijak „statické“ – jsou plné bojů, soubojů, intrik a jako snad každá mytologie je i ta skandinávská plná magie, obrů, trpaslíků, sudiček a magických předmětů… Helena Kadečková do textu zařadila i verše pocházející ze středověkých rukopisů. I díky nim čtenáři lépe „dojde“, jak vnímali a viděli svět lidé žijící „před příchodem Bílého Krista“. Čtenáři všech věkových kategorií mají možnost se zajímavou, nenásilnou cestou dozvědět o tom, jak si germánští pohané představovali stvoření světa i jeho konec: tzv. Soumrak Bohů – Ragnarök. Zejména starší čtenáře zaujme poutavý Doslov autorky, kde autorka v kostce shrnuje zásadní informace o počátku islandského písemnictví, nejzásadnějších literárních památek té doby i jejich osud v moderní době. Dovíme se i o tom, jak zde probíhal přechod od pohanství k křesťanství.
Hodnocení: 
UKÁZKA Z KNIHY NA WWW.DYBBUK.CZ
