Staré odrůdy

Naleznou dvě ztracené duše mezi polozapomenutými odrůdami hrušní i počátek nového života? Přesvědčit se můžete v jímavém a niterném románu STARÉ ODRŮDY, jenž vypráví příběh o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak obtížné je získat ji zpět i mnohém jiném…

Název: Staré odrůdy
Autor: Ewald Arenz
Překlad: Tereza Jůzová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021
Počet stran: 230

Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, po čem touží, je klid. Klid od všech a ode všeho — od nevyžádaných rad, návrhů, svazujících pravidel a dotěrných dospělých… A tak se rozhodne utéct. Mlčenlivá Liss žije sama na statku mezi poli a vinicemi a stará se o rozlehlé hospodářství. Hned při prvním setkání Sally zjišťuje, že Liss je jiná než ostatní dospělí — do ničeho ji nenutí, nesoudí ji, neklade podezřívavé otázky. Liss nabídne Sally nocleh a jedna noc na statku se změní v pobyt na dobu neurčitou. Dívka pomáhá Liss s hospodářstvím a mezi starými hrušněmi a včelími úly objevuje kouzlo obyčejnosti. Její hostitelka však není zdaleka tak silná, jak se zdá, a možná to nakonec nebude Sally, kdo potřebuje zachránit.

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Křehký román Staré odrůdy je komorním příběhem o pár postavách, ale důležitý svým posláním. Pojďme společně skloňovat množství pocitů a emocí, které libozvučně rozehrávají mollové tóny osamění i souznění, jež se nenápadně vkrádají do vašeho srdce.

Příběh vyprávěný er-formou se odehrává v několika málo podzimních dnech na statku, kde osud spojí dvě zlomené ženské duše. Starší Liss, která má už své bolesti odžité, alespoň v to doufá, se pomalu přibližuje k sedmnáctileté Sally, která se jí jednoho dne objeví u domu, a snaží se s touhle „rozbitou“ holkou najít společnou řeč. Nedůvěra, strach i opatrnost pozvolna přechází v křehké přátelství postavené na bolesti i utrpení a kdo koho zachrání, vypadá v tento moment jako nepodstatná věc.

Co má za sebou ta dívka? Vlastně o tom nechtěla přemýšlet, ale nešlo to. Dívka je tady a s ní i její příběh. Jsou tu jizvy na jejích nohou. Někteří mají jizvy na těle, jiní uvnitř. Jestlipak má sourozence? Zakroutila hlavou sama nad sebou. Žádné otázky. Vždycky je lepší, když minulost neznáte. Každá otázka a každá odpověď napínala mezi dívkou a ní vlákno. Pokud o někom víte všechno, můžete ho držet na tisíci vláken.

Krásný román, jehož příběh plyne podobně jako život hladkým i bouřlivým korytem událostí se vás dotkne svojí hloubkou i citlivostí. Autor píše úspornou formou a noří se do vnitřních pocitů obou hlavních postav. Nepotřebuje se ale zbytečně vypisovat a zdobit svá slova nadbytečnými ozdůbkami, jeho slova k vám pronikají intenzivní silou, která si nachází cestičku do vaší duše. Melancholické ladění vás už jenom bezpečně ukonejší ve své náruči.

Moc se mi líbilo prostředí, do kterého je příběh usazen. Stará usedlost promlouvá ke čtenáři vzpomínkami dávno zašlých časů a připomíná některé zapomenuté obrazy, které tak důvěrně znáte. Česání hrušek, ošetřování včel i sběr hroznů je v podání tohoto autora ta nejzajímavější věc, která se vám může přihodit a dokáže ve vás vyvolat pocit štěstí, radosti i rodinné sounáležitosti. Před očima se vám odehrává jemné sepjetí nejen s přírodou, ale i s lidskou bytostí, která stejně jako flora potřebuje opečovávat, věřit a někam patřit.

Román Staré odrůdy se mi moc líbil. Trochu jsem se obávala bezbřehého nimrání v pocitech a přelévání stejnosměrných psychologických proudů, ale místo toho se mi dostal do ruky něžný a hluboký příběh, v jehož středu stojí dvě křehké duše poznamenané a rozbité životem, které k sobě opatrně hledají cestu, jež je plná bolestivých trnů a nedůvěry. Pro vnímavé čtenáře milující hluboké pravdy o životě i jeho drobné nuance bude kniha nutností…

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔

Za velmi intenzivní čtení o životě děkuji nakladatelství Host, na jejichž stránkách si můžete knihu Staré odrůdy pořídit.

Autor: Veronika Es.