Máte večírek, kam se dostaví vaše nejbližší rodina včetně vašeho bratra, kterého jste dlouho neviděli. Co myslíte, že se „semele“? Otevřete knihu brněnského autora Jiřího Maršálka a zjistíte, jak takovéto setkání proběhlo u Wiederhauserů 🙂 .
Název: Večerní sláva Wiederhausera
Autor: Jiří Maršálek
Nakladatelství: Formal Group
Rok: 2019
Počet stran: 120
Oficiální anotace
Psychologicko-filozofický příběh na pomezí mimetického textu a lehké perzifláže potěší a pobaví nejen ctitele Maupassanta, Sartra či Ladislava Klímy. Ve vyprávění životních osudů hlavní postavy – Tomáše –, odkrývajícího a reflektujícího s cynickou sebeironií a šokující otevřeností v průběhu rodinného večírku své hvězdné, trapné i fatálně tragické zážitky z minulých let, kdy o něm příbuzní nic nevěděli, nalézáme celou řadu odkazů a ozvěn klasiků světové beletrie i filozofie, kteří ve své době bořili zažité konvence a překračovali společenská tabu. A i díky silně archaizované stylistice má čtenář občas pocit, jako by se propadl mezi řádky hluboko časem, a to nejen mezi literární bouřliváky na přelomu 19. a 20. století, ale možná i ještě dále, až kamsi do časů Nebezpečných známostí Choderlose de Laclose či libertinsko-filozofických hrátek markýze de Sade…
O autorovi si můžete přečíst například ZDE.
Summa summarum
Když jsem poprvé četla anotaci knihy Večerní sláva Wiederhausera zasekla jsem se ihned na první větě, kdy jsem s hrůzou zjistila, že páté slovo neznám, stejně tak osmé a bála jsem se, že knihu vůbec nepochopím 🙂 . Nicméně obava to byla zcela lichá: autor Jiří Maršálek je skvělý vypravěč, který vás zaujme „na první dobrou“nejen svým netuctovým slohem a stylizací, ale zejména lidsky a živě podaným dějem, který vás ke čtení hezky „přilepí“ . Takže doporučuji anotaci raději nečíst (pokud si následující dvě hodiny nechcete připadat jako trotl) a příběh vzít hezky zhurta hned od první kapitoly 🙂 . Zápletka příběhu Maršálkovy knihy je na první pohled nekomplikovaná: hlavní hrdiny slaví 32 narozeniny a k jeho překvapení (a radosti) se na sešlost dostaví i jeho bratr Tomáš, který se rodině 2 roky neozval. Pokud máte s rodinnými oslavami stejné zkušenosti jako já, pak autorovi věříte, že ta největší dramata mezi nejbližšími se odehrávají vždy právě na rodinných oslavách. Stejně to mají knižní Wiederhauserovi, kteří pěkně v rodinném kruhu společně s údivem zjišťují, jak se jejich Tomáš změnil: nesměje se stejným historkám jako oni, vizuálně zestárl, má „cizí“ názory, sešel a hlavně se osobnostně změnil. Wiederhauserovi na oslavě nakonec „proberou“ zásadní témata, nad kterými (alespoň občas) přemýšlíme všichni. To vše s lehkým nadhledem, neubližující (sebe)ironií, příjemným vtipem a lehkostí. Věřím, že v příběhu místy „uvidíte“ sebe či někoho blízkého 🙂 a budete se bavit, protože archaický styl knihy okoření předkládaný příběh a zvýrazňuje absurditu zkostnatělého lidského konání, které vyžadují společenské konvence bránící změnám.
I když se v anotaci dočtete, že se jedná o psychologicko-filozofický příběh, já jsem toho názoru, že jde zejména o příběh hluboce lidský, který nám na situaci, kterou většina z nás dobře zná, ukáže, že díky prožitým trápením a ústrkům získáme „něco“, co druzí – žijící ve své komfortní zóně – nikdy mít nebudou. Ano, budeme pak jiní, ale to neznamená, že horší… Z ironického komentování anotací jsem díky nakladatelství Formal Groupu před časem vyrostla, takže budu (skoro) „zticha“, nicméně si neodpustím poznámku, že podle mne i v tomto případě právě anotace může mnoho potencionálních čtenářů od příběhu odradit. Což je škoda. Já tímto knihu DOPORUČUJI všem, kteří rádi čtou netuctové knihy s hlubším poselstvím.
Hodnocení: 96%
Za inspirativní knihu nenásilně nutící k zamyšlení moc děkuji autorovi.
100% nedám kvůli anotaci a ilustraci na deskách – oboje čtenáře odrazuje, což si příběh nezaslouží.
