Vůle ke smyslu

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku – existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Franklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať „Alpinismus a patologie ducha doby“.

„… Pokud není ve vašich rukou změnit situaci, která vám způsobuje bolest, můžete si vždy vybrat postoj, se kterým budete tomuto utrpení čelit. …“

V.E. Frankl

℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

O logoterapii

Logoterapie se zabývá otázkami utrpení, viny, bezesmyslnosti a prázdnoty života. Logoterapeutická pomoc je určena lidem, kteří nejsou, nebo již nejsou vážně duševně nemocní a nacházejí se ve stavu existenciální nouze – trpí, ztrátou orientace ve svém vlastním životě. Zprostředkovává znalosti a návody k samostatnému řešení duševně – duchovních problémů. Logoterapeutické poradenství je postaveno na Franklově přesvědčení, že lidský život v sobě vždy nese možnost smysluplného naplnění a to i za těžkých či tragických podmínek života – skrze uskutečnění hodnot (zážitkových, tvůrčích nebo postojových). Tím nachází poradenská, logoterapeutická praxe široké uplatnění v psychologické, preventivní, medicínské, pečovatelské, sociální, pedagogické oblasti, ale i jinde. (Text: zdroj).

℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

Viktor Frankl se narodil 26.3. 1905  ve Vídni v židovské rodině krátce poté, co se jeho rodiče do Vídně přistěhovali z Pohořelic u Brna, zemřel 2.9. 1997. Vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě, během studia se specializoval na neurologii a psychiatrii. Od nadšení ze Sigmunda Freuda a jeho redukce člověka na bytost ovlivňovanou více či méně skrytými sexuálními impulzy „přešel“ ke škole Freudova oponenta Alfreda Adlera, ovšem ani s jeho výkladem člověka nebyl spokojen dlouho. Když začal po skončení studia pracovat jako psychiatr ve Vídni a pomáhal bu­dovat síť poraden po celém Rakousku zachváceném krizí, začal přicházet k názoru, že terapii je třeba vést do hlubších a duchovnějších sfér, má-li být běžnému člověku se všemi jeho starostmi užitečná. Tvrdil, že přestal poslouchat své učitele a naučil se naslouchat svým pacientům a učit se od nich. Pracoval také v poradně pro mládež, kde se mj. zabýval problémem sebevražd při vydávání vysvědčení. Roku 1937 si založil soukromou praxi, specializovanou na neurologii a psychiatrii. (Foto: Viktor E. Frankl, zdroj. Text, zdroj: wikipedia). (Foto: náhrobek V. E. Frankla, zdroj: logoforo.com).

℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

Summa summarum

Nakladatelství Portál vydalo Franklův soubor přednášek o logoterapii v brožované vazbě s měkkými deskami bez přebalu.

„… Obyčejný člověk ovšem stále rozumí smrti špatně. Zvoní-li budík a vytrhne nás ze sna, prožíváme, ještě pohrouženi do snu, „budící dráždění“ jako děsivý vpád do světa snů a nevíme, že nás budík probouzí k našemu opravdovému bytí a dennímu světu. Neděje se pak umírajícímu něco podobného? Neděsíme se my, smrtelníci, právě tak smrti? Nechápeme snad také my, že a do jaké míry nás probouzí k opravdovější, reálnější realitě nás samých? … „

Jednotlivé přednášky pojí společné téma logoterapie a léčbu smyslem. Stejně jako v každém  přednáškovém cyklu se i zde některá témata a fakta opakují, ale podle mého názoru, je to dobře, neboť „opakování matka moudrosti“. Autorovy přednášky byly původně určeny studentům, kteří již měli jistý objem znalostí z oblasti psychologie, proto se čtenáři „ne-psychologovi“ této publikace může zdát text obtížný. Nicméně při dostatečné snaze a soustředění se lze do textu začíst. Překvapila mě forma citací – je uváděna v originálu, teprve poté je uveden český překlad, což pro mě byla novinka.

Samotný text je rozdělen do 10 částí:

Výběr z obsahu:

Čas a odpovědnost

Otázky po smyslu života

Pomíjejícnost existence

Lze existenci analyzovat

Existenciální analýza člověka Homo religious

Lékařská a kněžská péče o duši

Logos a existence

Existenciální analýza a problémy doby

Deset tezí o sobě

O psychoterapii

Pluralismus věd a jednota člověka

Determinismus a humanismus

O logoterapii

Logoterapeutická technika paradoxní intence

Paradoxní intence v praxi

Výňatky z poznámek o logoterapeutické léčbě

Kritika čistého setkání

Strasti bezesmyslného života

Psychoterapie na cestě k rehumanizaci

Alpinismus a patologie ducha doby

K validizaci logoterapie

Logo – test

Kniha V. E. Frankla věnující se nejdůležitějšímu tématu lidského života – jeho smyslu – je pro mě velmi inspirativní. Názorné příklady, jakým způsobem „bojovat“ proti existencialismu a nihilismu a hlavně zdůvodnění, proč je nutné to činit mě zaujalo. Publikaci vřele doporučuji.