Román VĚZŇOVA ŽENA byl inspirován skutečným příběhem lásky a odvahy. Pojďte za brány tábora pro válečné zajatce a poznejte příběh vyprávěný ústy české ženy uvězněné v hrozivém mužském světě.
Název: Vězňova žena
Autor: Maggie Brookes
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2020
Počet stran 384
Dvacetiletá Izzy žije se svou matkou a malým bráškou na statku v malé středomoravské vesnici Vražné. Píše se rok 1944 a světem zmítá 2. světová válka, která se dotkne i její rodiny. Otec a starší bratr se přidali k partyzánům a starost o statek tak zbyl na její matku a Izzy. Ráda by poznala jiné země i jiný život, než jaký je ji dopřán na usedlosti, která vyžaduje neustálou dřinu a námahu. Vypadá to, že její sny a touhy se možná splní. Na statek přijíždí skupina britských válečných zajatců, aby pomohla se sklizní, a mezi nimi je i Bill. Třiadvacetiletý mladík Izzy zaujme na první pohled a vzájemná přitažlivost je dožene k neuváženým krokům. Tajně se vezmou a vydávají se spolu na útěk, Izzy v přestrojení za muže, aby odvedla pozornost nacistů. Jejich uprchnutí ovšem nakonec končí v táboře pro válečné zajatce v Larnsdorfu a jelikož se nemíní od sebe rozdělit, Izzy zůstane i nadále v mužském převleku a stává se tak vojínem Cousinsem. Vědí, že tuhle situaci sami nezvládnou, proto do svého tajemství zasvětí několik spoluvězňů, kteří jim pomáhají skrýt pravou identitu Izzy. To, co udělali, dodává naději druhým. A ta naděje se šíří jako virus. Čemu všemu musí Izzy čelit za možnost být s Billym?
♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣ ♣
Román Vězňova žena je příběhem lásky a odvahy, na který autorka narazila náhodou a dokázala ho přetvořit v romantické vyprávění plné bolesti, strádání, ale také naděje a velkého odhodlání.
První část se jmenuje Vražné, okupované Československo a odehrává se v rozmezí června až října roku 1944. Seznamujete se s hlavními hrdiny příběhu a poznáváte i jinou tvář 2. světové války, která je spojena s britskými válečnými zajatci. Část druhá s názvem Tábor pro válečné zajatce v Lamsdorfu, Polsko je datována do období října 1944 a vy se stáváte součástí skupiny britských zajatců, kteří se snaží ukrýt Izzy před zraky nenechavých dozorců, a zjišťujete, kolik různorodých charakterů může člověk poznat v mezních situacích. Třetí část nás opět zavede na naši rodnou hroudu a nese název Lom v Supíkovicích, okupované Československo, říjen 1944 – leden 1945. Nejemotivnější částí je poslední s názvem Dlouhý pochod na západ, který se odehrává v lednu až březnu 1945. Tato část už nese všechny známé, nelidské prvky románu z 2. světové války a její nabitý děj vás nese ke svému závěru.
Billovy a Izzyiny první dny v Lamsdorfu se nesou ve směsici hrůzy, nudy a hladu. Nejhorší jsou prohlídky, nástupy a latríny. Billovi se rozbuší srdce pokaždé, když se Izzy ocitne poblíž nějakého nacisty, byť ji obdivuje, s jakým klidem na ně hledí. Skoro každý den musí osazenstvo baráku číslo sedmnáct, které zná její tajemství, nastrojit nějaké rozptýlení, aby se odvedla pozornost stráží. Při jedné rutinní prohlídce jí šilhavý dozorce projíždí rukama po těle a v pase spočine déle, než je třeba, ale Billovi to neujde a pohotově strčí do Maxe, který se ve frontě zapotácí a vrazí do Izzy, dozorce to odhodí stranou a nebezpečí je zažehnáno. Billa vyčerpává vědomí, že musí mít oči na stopkách každou vteřinu, že je z ní nikdy nesmí spustit.
Autorka píše velmi lehkou rukou, která vás doslova připoutá ke stránkám knihy. Vystavěný děj nepostrádá zápletky a tempo příběhu je hned od začátku doslova zničující a nepoleví až do svého závěru, který na můj vkus vezme hodně rychlý spád. Ačkoli životní příběh hlavních protagonistů je uceleně ukončen, čtenáře by určitě zajímalo, jak skončili i ostatní postavy příběhu.
Pokud někdo čekáte román z táborů smrti, kde na vás z každé strany budou útočit všechny nelidské hrůzy 2. světové války a slovo krutý nacista se bude skloňovat ve všech pádech, budete trochu zklamáni. Spíše než o zvěrstva války se jedná o romantický příběh ojedinělé lásky, která je plná emocí, lidství a nelehkého osudu. Válka je zde spíše upozaděna ve formě kulis, výjimkou je čtvrtá část knihy, kde na vás autorka vychrlí veškeré útrapy i děsy dlouhého pochodu.
Největším táhlem celé knihy jsou akce spojené s tajným přestrojením Izzy. Čtenářky něžného pohlaví se určitě plně vcítí do všech potřeb ženy, a i když se autorka nevyhnula jisté naivnosti, přesto v románu převládá velká dávka odvahy a statečnosti, která je lemována ojedinělou láskou a nadějí.
Autorka v doslovu vysvětluje souvislosti, které ji vedly k napsání románu, a i když si vyslechla tento neskutečný příběh od jednoho starého pamětníka, nikdy se nedopátrala pravých jmen obou hrdinů. Jména Bill a Izzy jsou vymyšlená a autorka doufá, že se po přečtení knihy třeba najdou přeživší rodinní příslušníci, kteří vnesou světlo do opravdových postav tohoto jedinečného příběhu.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
Autor: Veronika Es.
Recenze primárně zpracována pro portál https://www.chrudimka.cz/. Tímto děkuji za možnost převzetí.
[…] (hlavně v druhé polovině knihy) a zaujmout svojí dějovou linkou. Musím přiznat, že Vězňova žena se mi líbila víc, tady mi chyběl větší důraz i přítomnost vyhrocených okamžiků, které […]